Dodávky plynu škrtí ruský prezident Vladimir Putin, proto je jeho cena čtyřikrát vyšší než v roce 2019. Cenu ropy šroubuje politika arabských šejků, proto ve srovnání s předkrizovým obdobím stojí barel o polovinu víc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Desetkrát dražší elektřina. Jak k tomu mohlo dojít?

Připisovat zdražení elektřiny Putinovi nebo šejkům tedy není možné. Důvody je třeba hledat v selhání systému a některých důležitých hráčů, konkrétně Německa a Francie, případně obecných pravidel platných v Evropské unii. Samotné Česko je v roli oběti, která se zatím ještě nezačala bránit.  

Všichni pamatují velké zdražení elektřiny na začátku podzimu roku 2021, kdy přestal foukat vítr nad Severním mořem a Evropa tak zažila výpadek německých větrných elektráren.

Najednou se ukázalo, že je není čím rovnocenně nahradit, protože produkce uhelných elektráren byla zatížena drahými povolenkami a plyn zdražil vysokou poptávkou. Krátkodobě tehdy elektřina zdražila na polovinu současné úrovně.

Green Deal

Dnes je to podobné. Francie vysadila polovinu svých atomových elektráren, protože v některých provádí údržbu a jiné dočasně zavřela kvůli nedostatku vody v suchém létě.

Proto se z největšího exportéra elektřiny náhle stal dovozce odkázaný na dodávky z Velké Británie. Jádro problému je ovšem v Německu, pokud lze věřit tamním médiím v čele s deníkem Welt a Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Už na počátku ruské invaze na Ukrajinu a po prudkém omezení dodávek ruského plynu přislíbila německá vláda, že nahradí výrobu elektřiny z drahého plynu mnohem levnějšími uhelnými elektrárnami, a zároveň začala diskutovat o tom, že přestane vypínat atomové reaktory.

Ovšem dosud nepodnikla vůbec nic. Podle deníku Handelsblatt se vyrábí z plynu stejné množství elektřiny jako v letech před invazí.

Byrokratické bariéry postavené vládou a potíže při dovozu černého uhlí po částečně vyschlém Rýně zase odrazují majitele uhelných elektráren zprovozňovat odstavené bloky – s jedinou výjimkou, kterou je český miliardář Daniel Křetínský, který rozjel výrobu v dolnosaské elektrárně Mehrum.

Převzato z Plusu

Křetínský může spustit také své hnědouhelné elektrárny v Sasku, to však nechce vláda Olafa Scholze, protože produkují příliš velký objem kysličníku uhličitého.

Prostředí pro zdražení elektřiny vytvořil válečný konflikt na východě, ovšem aktuální příčinou je selhání energetické politiky známé pod názvem Green Deal. Jak je vidět na současném příkladě, urputně brání vyrábět z dostupných zdrojů, ani v nejhlubší krizi však nedokáže nabídnout alternativu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít