EU balancuje na ostří mezi podporou běloruských protestů a nevměšováním

„Stojíme na vaší straně ve vaší touze po základních demokratických právech a svobodné a demokratické budoucnosti,“ vzkázal Bělorusům v ulicích po mimořádném videosummitu předseda Evropské rady Charles Michel spolu s dalšími vrcholnými politiky unie.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Brusel / Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Videosummit Evropské unie k situaci v Bělorusku

Videosummit Evropské unie k situaci v Bělorusku | Foto: Olivier Hoslet | Zdroj: ČTK/AP

Sedmadvacítka odmítla uznat výsledky běloruských prezidentských voleb, ve kterých se za jasného vítěze nechal prohlásit dosavadní autoritářský vládce Alexandr Lukašenko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Nerad: EU balancuje na ostří mezi podporou běloruských protestů a nevměšováním

Místo toho potvrdila, že uvalí sankce na všechny, kdo podle ní nesou odpovědnost za manipulace s tímto hlasováním a za následné drastické zákroky policejních sil proti těm, kteří s falšováním voleb nesouhlasí.

Na unijním sankčním seznamu se tak znovu objeví významné množství běloruských představitelů a zákaz jejich cestování do unie a zmrazení jejich majetku v Evropě přijde brzy, slíbil Michel. Evropská unie dá rovněž miliony eur na podporu obětí běloruských represí, tamního nezávislého tisku a na boj s nemocí covid-19, který běloruská vláda zanedbala.

Evropská unie se tak jasně přihlásila k těm, kteří chtějí v Bělorusku demokratické změny. Zároveň se ale všemi silami snaží demonstrovat, že není a nechce být přímým aktérem současných dynamických procesů v zemi. Je si dobře vědoma toho, že v Bělorusku nejde o vztahy s ní a o budoucí geopolitickou orientaci státu jako na Ukrajině na přelomu let 2013 a 2014. Nechce také dát prezidentu Lukašenkovi záminku k ještě brutálnějšímu potlačení protestů.

Unie proto zdůrazňuje, že o své budoucnosti si mohou rozhodnout jen sami Bělorusové prostřednictvím národního dialogu a nikdo jiný. Svou podporou pro odpůrce režimu se ale EU neodvratně jednou ze stran tohoto zápasu o budoucnost Běloruska sama stává.

Běloruské úřady zahájily trestní stíhání opozičních politiků. Ohrožují podle nich národní bezpečnost

Číst článek

Tlak v zákulisí

Jak připomněl německý znalec unijního a ruského prostředí Daniel Brössler v Süddeutsche Zeitung, děje se tak automaticky vždy, když někde lidé masově vyjdou pokojně do ulic protestovat proti vládní zvůli a za svobodné volby. Legitimita evropské zahraniční politiky totiž vychází nejen z hájení unijních zájmů, ale i hodnot. A tím se podstatně liší od té čínské nebo ruské. Pokud by se unie takto nezachovala, popřela by sebe samu.

Jenže v Bělorusku musí brát v potaz i zájmy Ruska. To určitě netouží po tom, aby v jeho sousedství vystřídala u moci postsovětského despotu s vazbami na Moskvu roky utlačovaná opozice, která by mohla Bělorusko směřovat prozápadním směrem jako vlády na Ukrajině nebo v Gruzii. Také Rusko by mohlo jakékoli unijní vměšování do dění v Bělorusku brát jako záminku k intervenci, ač Kreml ujišťuje, že k ní nevidí důvod. Na rozdíl od sedmadvacítky se ale rozhodně netrápí žádnými morálními dilematy ohledně zasahování do vývoje vně ruských hranic.

17 národnostních menšin a komunit v Česku podepsalo společnou výzvu běloruskému velvyslanci

Číst článek

Podle původních úvah plánovali lídři svým videosummitem vyslat Rusku zřetelný signál, aby na nějakou intervenci v Bělorusku zapomnělo. Místo toho ale unie kolem něj zatím spíš opatrně našlapuje, aby ruského medvěda zbytečně nerozdráždila. Apeluje na nevměšování do běloruských záležitostí třetími stranami, Moskvu ovšem raději nejmenuje, ačkoli má bezpochyby na mysli primárně ji. Pokud nějaký přímý tlak vyvíjí, děje se tak výlučně v zákulisí.

Jak delikátní tento diplomatický tanec kolem Běloruska je, doložila také německá kancléřka Angela Merkelová. Evropská unie sice výsledek tamních prezidentských voleb neuznává, přestat uznávat Lukašenka jako hlavu státu přesto podle ní úplně nemůže. Unijní státníci ho dokonce ani nevyzvali k odstoupení a k opakování voleb.

Pro kýžený národní dialog s opozicí a jeho případné zprostředkování je totiž nutné mít partnera na vládní straně. A vláda je v Bělorusku stále ještě v rukou muže přezdívaného poslední diktátor Evropy.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme