Mezi EU a Británií se rozhořívá „vakcínová válka“. A může být hodně horká

Složitá a místy vyhrocená jednání mezi Evropskou unií a Británií o pobrexitové smlouvě sice nakonec vedla k dohodě, ve vztazích mezi Londýnem a sedmadvacítkou ale vytoužený klid nenastal. Obě strany se v současnosti přou o status unijního velvyslance v Británii. Mnohem vážnější jsou však rozepře kvůli vakcínám proti koronaviru.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spory mezi EU a Británii trvají i po pobrexitové smlouvě, tentokrát jde však o dodávky vakcíny proti koronaviru | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Rozbuškou tohoto sporu se stalo avizované omezení dodávky britsko-švédské vakcíny AstraZeneca pro země Evropské unie o 50 milionů dávek. Unijní léková agentura by jí mohla udělit souhlas a Evropská komise dopředu zaplatila stovky milionů eur, aby jí hned po schválení bylo pro unijní občany dostatek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Nerad: Mezi EU a Británií se rozhořívá „vakcínová válka“. A může být hodně horká

Místo toho teď Brusel podezírá farmaceutickou firmu, že ampulky vyrobené i za unijní peníze dodala do jiných zemí, které za ni platí víc než Unie. Třeba do Británie.

Výrobce to samozřejmě popřel.

Jelikož jeho vysvětlení o nedostatečné produkční kapacitě továrny v Belgii Evropskou komisi nepřesvědčilo, přišla s plánem kontrol na vývoz léčiv z Unie do zahraničí.

V praxi by to znamenalo, že by farmaceutické společnosti musely předem žádat o souhlas s takovým exportem s výjimkou humanitárních zásilek. Evropský blok by se tak v podstatě vracel do situace před rokem, kdy podobně omezoval vývoz ochranných prostředků, kterých byl tehdy ve členských státech kritický nedostatek.

Válka o vakcíny

Takové plány na unijní dohled nad asi nejcennější látkou dneška se staly červeným hadrem pro Londýn, čerstvě vyvázaný ze svazku se sedmadvacítkou. Na ostrovy mají letos přijít miliony dávek vakcíny z evropských závodů americko-německého tandemu Pfizer/BioNTech stejně jako od AstraZenecy.

Britská vláda se proto obává, že by Unie mohla zablokovat vývoz této klíčové zbraně k poražení pandemie.

Bývalý britský ministr zdravotnictví Jeremy Hunt už kvůli tomu dokonce varoval, že takový krok by poškodil vzájemné vztahy na celou generaci a že vakcínový nacionalismus je teď potřebný asi stejně jako díra v hlavě.

Oleje do už tak rozpáleného oleje pak přilily spekulace německého tisku, že britsko-švédská vakcína má velmi nízkou účinnost pro lidi nad 65 let a že by ji proto Evropská léková agentura nemusela pro seniory vůbec schválit.

Také to AstraZeneca ostře odmítla a z Británie se snesla na německá média záplava kritiky za šíření dezinformací.

Britská reakce je pochopitelná. Tato vakcína je výsledkem práce věhlasné univerzity v Oxfordu a britské úřady ji jako první na světě schválily. Spojené království s ní už řadu týdnů ostošest očkuje svou populaci a toto vakcinační tažení je doposud asi nejvýraznějším úspěchem vlády Borise Johnsona v boji s koronavirem.

Oficiální zpochybnění účinnosti tohoto přípravku, nota bene unijním úřadem, by bylo pořádným políčkem do tváře Britů a současně vážnou ranou pro snažení londýnského kabinetu.

Evropská komise kritizuje AstraZenecu za výpadky dodávek vakcín proti covidu. Omezí jejich vývoz

Číst článek

To samé by platilo také o zatím čistě spekulativní hrozbě omezení dodávek vakcín z Unie do Británie.

Veškerá řevnivost a vzájemné obviňování z dob brexitu by se vrátily s možná ještě větší silou a razancí. Zatím spíše vlažná „vakcínová válka“ by mohla přerůst do pořádně horké. Tentokrát by totiž nešlo jenom o kvóty na tresky a pravidla pro subvence, ale o lidské životy.

Je i v zájmu Evropské komise nenechat to dojít do této fáze a obchodní spor s jedním výrobcem vyřešit bez vyvolání politické krize, která by ještě zhoršila tu pandemickou.

Byla to ostatně unijní exekutiva, kdo prohlašoval, že virus se dostane pod kontrolu jen tehdy, pokud bude pod kontrolou všude na světě. Válka o vakcíny s Brity nebo s kýmkoli jiným by tomu rozhodně nepomohla.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme