22 miliard korun. O tolik Česko přichází vyjednáním slabého portfolia pro Jourovou
Tohle česká vláda nevyhrála. Věra Jourová bude mít v nové Evropské komisi jedno z nejslabších portfolií vůbec. Bude zodpovídat za evropské hodnoty a transparentnost. Na tom, že jde o slabé portfolio, panuje poměrně široká expertní shoda.
Potvrzuje to i vyčíslení škody, kterou slabé portfolio pro české veřejné rozpočty představuje. Škoda odpovídá 22 miliardám korun ročně, je-li dosavadní praxe vodítkem. To je suma, za niž by šlo při současných cenách postavit bezmála 145 kilometrů dálnic.
Lukáš Kovanda: 22 miliard korun. O tolik ČR přichází vyjednáním slabého portfolia pro Jourovou
To je jistě odvážné tvrzení. Nicméně podložené. Nejnovějším akademickým výzkumem.
Kai Gehring z Curyšské univerzity a Stephan Schneider z Heidelberské univerzity loni v odborném žurnálu American Economic Journal: Economic Policy publikovali studii, v níž na základě zkoumání dosavadní praxe dokumentují, že jednotliví eurokomisaři ve funkci rozhodují ve prospěch své domoviny.
Konkrétně se oba badatelé zaměřují na analýzu působení eurokomisařů zodpovědných za zemědělství. Zjišťují, že pokud eurokomisař získá zemědělské portfolio, země, odkud pochází, se následně díky tomu těší z navýšeného podílu na celkovém rozpočtu Evropské unie. Tento podíl narůstá zhruba o jeden procentní bod, což odpovídá 850 milionům eur ročně.
145 kilometrů dálnic
Nebudu generál bez vojska, říká Věra Jourová o svém novém postu v Evropské komisi
Číst článek
Vzhledem k tomu, že portfolio Věry Jourové je jedním z nejslabších vůbec, s mizivým potenciálem navýšeného čerpání evropských peněz, lze konstatovat, že ztráta veřejných rozpočtů České republiky způsobená tím, že nevyjednala silnější portfolio, může činit právě až 850 milionů eur ročně. V přepočtu tedy 22 miliard korun.
Je-li dosavadní praxe vodítkem, tyto prostředky by si Česko bylo s to zajistit navíc v porovnání s nynějším stavem, pokud by místo slabého portfolia evropských hodnot a transparentnosti získalo právě zemědělské portfolio.
Suma 22 miliard korun ročně vůbec není zanedbatelná. Ministerstvo dopravy uvádí, že jeden kilometr dálnice v současnosti v Česku vyjde na 152 milionů korun. Za 22 miliard korun bychom tedy byli schopni postavit bezmála 145 kilometrů dálnic ročně.
Peníze, které bychom získali z evropských rozpočtů navíc, by zpravidla pochopitelně nešly přímo na stavbu dálnic. Směřovaly by třeba do zemědělství. Tím pádem bychom ale ušetřili vlastní finanční zdroje v této kapitole a mohli tak ušetřené peníze použít třeba právě na stavbu dálnic.
Částečnou útěchou může být to, že Jourová obsadila post místopředsedkyně. Jde ovšem jen o útěchu vskutku částečnou. Místopředsednický post negarantuje žádné zásadní pravomoci nad rámec těch, jimiž disponuje řadový eurokomisař. Hierarchicky i vlivem je místoprezidentský post podřízen pozici výkonného místopředsedy.
Sečteno, podtrženo, portfolio pro Jourovou je opravdu zklamáním. A to rovnou zklamáním s vyčíslitelnou ekonomickou škodou, která není malá.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
Syřanům fandíme, tady ale žádné další nechceme
Lukáš Jelínek
Další setkání slovenského a ruského ministra zahraničí je už víc než varující
Petr Šabata
Sázka na plyn? Začala zima, za dveřmi čeká další krize v energetice
Julie Hrstková
Motoristé kongresující
Ondřej Konrád