Antisemitismus jako součást evropské kultury

Je to jen shoda náhod, přesto má nezpochybnitelnou symbolickou hodnotu. V sasko-anhaltském Halle skončila mezinárodní konference o rostoucí hrozbě evropského antisemitismu. Vedl ji profesor literárních věd Werner Nell, který působí na univerzitě Martina Luthera. Město nám totiž nedávno vešlo do povědomí, když zdejší synagogu na Jom kipur, svátek smíření, přepadl šílený antisemita a vraždil.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Davidova hvězda | Foto: Fotobanka Freeimages

Profesor Nell konferenci připravoval dva roky. Nedávná tragédie podtrhla její nezbytnost a naléhavost. Účastníci konstatovali, že antisemitismus navzdory šoku z holokaustu je v Evropě stále přítomen. Jen čas od času mění svoji tvářnost.

Útok v Halle nebyl překvapivý, antisemitské nálady jsou na vzestupu, varují německé židovské organizace

Číst článek

Evropané to neradi slyší. Po staletí je antisemitismus součástí jejich kultury. Židé vždy Evropanům dobře posloužili jako obraz nepřítele, jako škůdce, na něhož bylo možné svalovat všechny viny světa.  

Nejstarší a nejvytrvalejší podobu antisemitismu známe jako antijudaismus. Každý upřímně to myslící křesťan jím osvědčoval svoji pravou příchylnost k církvi a k bohu. Na základě mylného výkladu, motivovaného spíš mocensky než teologicky, o Ježíšově konci z údajné viny Židů, se křesťané pasovali do role vyvoleného národa. Tomu dosavadnímu, Židům, přisoudili úděl bohem prokletých.

Antisemitismus

Mladý Karl Marx v pojednání Židovská otázka z roku 1843 byl Židům ochoten poskytnout rozhřešení, pokud se osvobodí od nutkání kapitalistického vydřidušství.

Jan Neruda dal v pamfletu Pro strach židovský najevo, že Čech, pokud se chce považovat za ryzího vlastence, musí být antisemitou. Židé přece Čechy zradili, přidali se k Němcům a „němčí“. Karel Baxa, odvážný obhájce Aloise Rašína v procesu s Omladinou, Nerudovo tvrzení sdílel jako soukromý žalobce ve skandálním procesu s Leopoldem Hilsnerem. Antisemitismus byl pro něho nedílnou a neodmyslitelnou součástí české myšlenky a slovanské vzájemnosti.

Ještě v jednom je konference o dnešní hrozbě antisemitismu naplněna symbolikou. Martin Luther, tento velký křesťanský reformátor, proslul bojovným antisemitismem. Vtělil jej do díla O lžích židovských. Za pomoci překroucených citací ze Zjevení svatého Jana tu dokládá, že Židé jsou prokletý národ určený k vyhlazení. Ne náhodou z Luthera čerpala nesvatá nacistická trojice: Hitler, Himmler, Heydrich, která plánovala holokaust.

Dnešní antisemita bude tvrdit, že není antisemitou, že je pouhým pokrokovým bojovníkem proti sionistickému imperialismu. Jeho rádoby spravedlivý boj ale nakonec končí, jak jsme tomu byli nedávno v Halle svědky, vražděním v synagoze.

Autor je publicista

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme