Evropa se musí připravit na celní válku
Pokud by nově zvolený americký prezident Donald Trump naplnil všechny své celní sliby, tvrdě by to zabolelo i Česko.
Kde jsou ty časy, kdy v amerických prezidentských kláních se kandidáti předháněli, kdo je větší obhájce volného obchodu. Globalizace 90. a nultých let je pryč a do současných voleb šli oba kandidáti s více či méně protekcionistickým programem. Demokratka Kamala Harrisová s plánem různých podpor domácího průmyslu, republikán Donald Trump pak nepokrytě s plánem uvalit plošná cla na vše možné.
A Trump vyhrál. Jeho celní program trochu zapadl v jeho třaskavějších výrocích, ať už jde o zpochybnění principů NATO či údajné ukončení války na Ukrajině za jediný den. Nicméně zatímco válku na Ukrajině opravdu za jediný den ukončit nejde, celní válka bez problémů může za jeden den vzplát Trumpovým prezidentským výnosem.
Od praček po Čínu
Že Trump má cla rád, to už dokázal během svého prvního prezidentského působení. Republikánskou stranu, historického obhájce volného obchodu jako základu funkčního kapitalismu, postupně proměnil ve stranu, která chápe cla jako jednoduchý prostředek k ochraně hroutícího se toho či onoho domácího sektoru.
Takto v roce 2018 zavedl až 50procentní cla na pračky, pak na solární panely. Pak na ocel a železo, což se už tehdy řešilo i v Česku, zda to nepoškodí naše exportní oceláře a autoprůmysl. Nakonec končil prezidentství otevřenou obchodní válkou s Čínou.
Data ukazují, že Trumpova ochranářská cla nijak zvlášť nezbrzdily propad americké obchodní bilance, ale politicky je to klenot – všude, kde upadá lokální průmysl, stačí říct kouzelné slovo „cla“ a už se hlasy hrnou.
Je otázka, co vše nyní Trump bude chtít splnit. Sliboval plošná cla na dovoz 10 procent, v závěru kampaně 20 procent, to by se dotklo jistě i evropského importu do Ameriky. Vůči Číně pak chce dokonce 60procentní tarify.
Obklopí-li se USA celní bariérou, zareagují i ostatní. Životní úroveň Američanů poklesne, myslí si Švejnar
Číst článek
V Evropě jsou extrémně vystrašené především automobilky. Německá auta na amerických silnicích Trumpovi vadily už během prvního prezidentského období, nyní ještě přitvrdil a prohlásil: „Chci, aby se německé automobilky staly americkými.“ Tedy v překladu: vše vyrobte v USA, jinak budete čelit celnímu trestu.
Od Číny po Evropu
Trump je muž mnoha slov, aniž by to něco více říkalo o jeho skutečných příštích činech. Nicméně celních slibů dal tolik, že do celní války asi půjde, a nejen s Čínou, ale i se spojeneckou Evropou.
Radost některých Trumpových příznivců v Evropě a speciálně v Česku tak možná rychle ochladne. Volkswagen a další automobilky by byly nuceny vyrábět komponenty nikoliv v Česku, ale v USA. Nebo to odmítnout, ale vystavily by svůj americký export drakonickým clům a to by opět dolehlo až do Mladé Boleslavi.
Trumpovo vítězství je jistě fenomenální, ale radovat se z něj v silně exportním autolandu, tedy v Česku, je poněkud krátkozraké.
Autor je publicista a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku
Apolena Rychlíková
Angela Merkelová vzpomíná. Také na Ukrajinu
Libor Dvořák
O vládním hausnumerismu aneb nápadný nepůvab 93 procent
Petr Honzejk
O neplatičích, nocleženkách a nesystémové charitě
Kateřina Smejkalová