Nová košťata v čele Evropské unie

Na konci tohoto měsíce se mění vedení dvou ze tří hlavních institucí Evropské unie. Čerstvou hlavu bude mít Evropská rada a do funkce nastoupí nová Evropská komise. Co toto pomyslné střídání stráží na klíčových postech v unii přinese?

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příští šéf Evropské rady Charles Michel | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

Nové koště dobře mete, říká známé přísloví. Jak bude pomyslně mést nová Evropská komise a šéf Rady, to se teprve ukáže. Tým eurokomisařů vedený Němkou Ursulou von der Leyenovou si každopádně už vytknul hodně ambiciózní cíle, zejména v oblasti boje se změnou klimatu.

V ní nová komise vidí nejen existenční hrozbu pro starý kontinent a celý svět, jak se vyjádřila sama von der Leyenová. Skýtá podle ní zároveň příležitost pro další impulzy evropské ekonomice.

To je bezpochyby přístup, jak mohou klimatická opatření akceptovat i vlády, které jsou k dopadům změn životního prostředí skeptické, jako je tradičně ta česká. S přesvědčováním o jednotné evropské minimální mzdě a dalších sporných krocích už to asi komise bude mít horší.

Zatím ale není jasné, kde vezme na své velké plány dostatek peněz, protože s nimi stávající návrh víceletého rozpočtu unie nepočítá. Navíc v případě těch klimatických mluvíme o strategiích na příštích deset až třicet let. A v plnění dlouhodobých vizí není unie zrovna nejsilnější.

Vzpomeňme jen třeba na Lisabonskou strategii, která měla za cíl přeměnit evropský blok na nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku na světě. Tou měl být už v roce 2010…

Pro novou komisi bude klíčové, jak se naučí získávat pro své návrhy většiny v proměněném Evropském parlamentu, kde se nemůže spoléhat na jasně danou koalici frakcí. A jak se von der Leyenová jako nováček v nejvyšších patrech unijní politiky prosadí v Evropské radě tvořené premiéry a prezidenty členských států.

Špatné zprávy pro Visegrád?

Její vedení souběžně přebírá Belgičan Charles Michel. Jako bývalý předseda vlády své země důvěrně prostředí summitů zná a s dojednáváním složitých kompromisů má jako expremiér slepeného království pořádně bohaté zkušenosti. To by měly být jeho velké výhody. Navíc u něj nehrozí problémy s jazykem jako na začátku úřadování jeho předchůdce Poláka Donalda Tuska.

Von der Leyenová dostala zelenou, pro její tým zvedlo ruku 461 europoslanců

Číst článek

Z pohledu Česka a střední Evropy je to ale jen malý důvod k jásání. Premiér Andrej Babiš se sice může utěšovat, že Michela dobře zná z dlouholetého partnerství v rámci evropských liberálů. Na rozdíl od Tuska má ale Belgičan mnohem blíže ke starým členským státům a především k Francii a Beneluxu.

Zájmy těchto zemí se přitom v posledních letech výrazně rozcházejí s politikou Visegrádské skupiny. Zastání jako v případě sporu o migrační kvóty tak nemohou středoevropští lídři od Michela moc očekávat. Za jejich odmítavý přístup k této otázce je ostatně Belgičan v minulosti dokonce navrhoval potrestat.

Jak schopným vyjednavačem a urovnávačem sporů je, to ukážou už příští měsíce, kdy se unie musí dohodnout na podobě příštího víceletého rozpočtu. Shoda je zatím daleko a na Michelovi bude dovést předáky všech 27, či možná ještě 28 členských zemí k finálnímu kompromisu přijatelnému pro všechny.

Ve stejném období bychom také už měli vidět, jaký osud čekají minimálně některé ambiciózní projekty komise Ursuly von der Leyenové. Zda si dokážou umést cestičku k prosazení, nebo s nimi ostatní instituce zametou.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme