Odhalování dezinformací hlavně z Ruska má od roku 2015 na starosti East StratCom neboli tým pro strategickou komunikaci na východě.

Už jeho název napovídá, že jeho primárním úkolem není bránit unii před útoky ruských trollů. Má rozšiřovat v postsovětském prostoru povědomí o politice EU a podporovat tamní občanskou společnost a média. Upozorňování na dezinformace většinou Evropská komise uvádí až na třetím, posledním místě. Skoro to působí až jako takový „vedlejšák“.

Tomu odpovídá i personální stav týmu. Olbřímí úkol v podobě vyhodnocování potenciálně výbušných zpráv má na bedrech pár entuziastů; celý East StratCom pak tvoří dohromady 14 lidí. Pro srovnání: to je zhruba polovina pracovníků českého Centra proti terorismu a hybridním hrozbám a hrstka oproti množství lidí zapojený do samotného šíření falešných informací.

Šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová, pod kterou strategická komunikace spadá, to zdůvodňovala neochotou států dát na ni víc peněz. Experti na dezinformace jako Roland Freudenstein z Martensova centra ale problém vidí spíš v italské političce a její náklonosti k Moskvě.

„Někdy by Rusko mohla aspoň zmínit,“ komentoval před časem sarkasticky aktivity místopředsedkyně komise v této oblasti při debatě v europarlamentu. Boj s ruskou propagandou podle něj Mogheriniová vede proti své vůli. Podobně ji vnímají i někteří unijní diplomaté.

Definovat, co je to „fake news“

Loni podepsala více než stovka evropských osobností v takzvané pražské deklaraci výzvu Italce, aby začala brát hrozbu dezinformací vážně a ztrojnásobila personál East StratCom. Když se později ukázalo, že Rusové ovlivňovali falešnými zprávami dění v Katalánsku, vyslovili se pro navýšení lidí a peněz i unijní ministři zahraničí.

Mogheriniová to veřejně přivítala a posílení přislíbila - ovšem nového týmu pro strategickou komunikaci na Balkáně. A dezinformace z východu proudí do unie vesele dál.

Jelikož odborníků není nikdy dost, začala tento týden pod jinou eurokomisařkou Mariyou Gabrielovou pracovat expertní skupina na „fake news“.

Její ustavení a odhodlání vytáhnout do boje proti falešným zprávám ohlásila bulharská komisařka pro digitální společnost už na podzim. Prvním úkolem tohoto sboru čtyř desítek novinářů a analytiků je definovat, co to „fake news“ vůbec jsou a jak je možné je regulovat. Obojí šéfka této skupiny Madeleine de Cock Buningová označila za zapeklitý problém.

Problémem je ale možná víc to, že jednu z velkých hrozeb pro unii a pro západní liberální společnost jako celek, se kterou je konfrontována dnes a denně, řeší na evropské úrovni různí lidé a instituce.

Pro nikoho přitom není evidentní prioritou. Třeba by stálo za úvahu to v budoucnu změnit. V mnoha členských státech jsou v tomto ohledu dál a potěšitelné je, že k nim patří i Česko. Podle Rolanda Freudensteina je ale potřeba změnit především přístup vedení EU k tomuto problému. Přístup, který nazývá „mentalitou appeasementu“.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít