Z evropských peněz profitují všichni. Ti chudí ale nejvíc

V Evropě bude horko. Chladnému počasí navzdory. Pod praporem visegrádské čtyřky vytáhlo 16 členských států EU do bitvy o penězovod z Bruselu v letech 2021 až 2027.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Brusel/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš a další státníci na jednání s eurokomisařem Güntherem Oettingerem (vpravo) v Praze

Premiér Andrej Babiš a další státníci na jednání s eurokomisařem Güntherem Oettingerem (vpravo) v Praze | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Spojuje je to, že ze společné pokladny víc dostávají, než do ní platí. Rukopis českého premiéra je v pražské výzvě, kterou shromáždění premiéři podepsali, nepřehlédnutelný hlavně v odstavci, kde se kromě striktního požadavku zachovat dosavadní objem transferovaných financí i po odchodu Británie rovněž požaduje, aby jednotlivé vlády mohly samy rozhodovat, kam evropské peníze investují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Z evropských peněz profitují všichni. Ti chudí ale nejvíc

Na tom trvá Andrej Babiš (ANO) už standardně, i když to právě z jeho úst zní vzhledem ke stále ještě nevyvrácenému podezření, že zneužil evropské dotace, obzvlášť pikantně.

Faktem je, že po odchodu Británie z unie se v příštím rozpočtovém období otevře v bruselské pokladně pořádná díra. A logické by bylo, kdyby se všechny členské země podílely na jejím překonání. Ty bohatší by platily o něco víc a chudší by se uskrovnily.

Tak nějak by mohl vypadat schůdný kompromis, k němuž ale iniciativa, které jsme byli v Praze svědky, nesměřuje ani omylem. Má naopak potenciál rozklížit unii ještě víc, než už je, na což populisté čekají s rozpřaženou náručí. A to jak na Východě, tak na bohatším Západě, kde v posledních týdnech kolují o míře budoucího finančního zatížení ty nej(h)různější zvěsti.

EU není kasička

Ve skutečnosti jsou přitom takto vyostřené hádky jen zbytečnou ztrátou energie. Samozřejmě, že z evropského rozpočtu profitují nejen tzv. čistí příjemci, ale i země, které do společné poklady víc platí, než z ní dostanou.

Evropská komise propočítala pro jednotlivé členské státy na období let 2021 až 2027 poměr vynaložených nákladů k míře jejich prospěchu ze společného unijního trhu.

Výsledkem je, že i kdyby se zvedl příspěvek Německa v roce 2027 až na skoro 33 miliard eur, což je oproti dnešním 13,5 miliardám závratná suma, ještě pořád by z ní Německo mělo víc než desetinásobně větší užitek. V případě České republiky by ale tento užitek byl při předpokládaném odvodu 2,2 miliard eur větší třiadvacetkrát.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) řekl na kongresu evropských novinářů v Praze, že jsme dodnes dostatečně nepochopili, co je EU. Že to není kasička, kam si někteří chodí pro peníze, ale že to není ani sdružení volného obchodu. Nepochopili jsme, že v tak složité organizaci, která se skládá z lidí s rozdílným pohledem na svět, je jediným možným způsobem rozhodování hledat dobré kompromisy.

Dodejme, že dnes, 30 letech po pádu železné opony, vývoj v Evropě bohužel ke kompromisům moc nesměřuje. Natož pak k těm dobrým. Pražská výzva, iniciovaná zdejším premiérem, to dokumentuje přímo ukázkově.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu.

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme