V EU bojující s virem se hraje také o budoucnost Schengenu

Kvůli šíření koronaviru se řada unijních států rozhodla uzavřít své hranice. Dočasně se před okolním světem izoluje i Evropská unie jako celek. Jenže minimálně Češi a Slováci od dob sovětské okupace v roce 1968 dobře vědí, že dočasnost je pojem hodně relativní.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Evropské unii se na pozadí boje proti pandemii koronaviru hraje i o budoucnost Schengenu | Foto: Štěpán Rosenkranz | Zdroj: NP Šumava, ČTK

První náznaky, že státy nebudou se znovuotevíráním hranic nijak chvátat, máme také už u nás. Vedoucí Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula před časem prohlásil, že cesty do zahraničí mohou být zakázané až dva roky. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu dodal, že otevření hranic není vládní prioritou. Na západ od českých hranic k jejich trvalému zavření už vyzývají tamní nacionalisté.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Od obou českých vládních představitelů to byla možná jenom nešťastná vyjádření, která především u předsedy vlády nejsou výjimkou. Klidně ale také mohlo jít o holé předestření úvah Babišova kabinetu.

Omezení pohybu v schengenském prostoru by nebylo ničím novým. Část unijních států zavedla kontroly na svých hranicích v uplynulých letech kvůli migrační krizi. Tento mimořádný krok umožňuje schengenský kodex provádět až dva roky. Tyto země ho ale prodlužovaly i v době, kdy už počty žadatelů o azyl mířících do Evropy radikálně opadly.

Udržet Schengen při životě

Orbán hájí kontroverzní opatření. ‚Nebraňte nám v boji s pandemií,‘ vyzval šéfku Rady Evropy

Číst článek

Ve Francii, Švédsku, Dánsku, Německu a Rakousku plus v neunijním, ale schengenském Norsku tak toto nouzové opatření proti nelegální migraci stále platí. I když uprchlická krize z roku 2015 dávno skončila.

Postup těchto zemí v minulosti kritizovala Evropská komise i Evropský parlament jako také nelegální. Přesto pokračuje dál. Teď se k němu přidaly ještě uzavírky v souvislosti se snahami omezit šíření koronaviru.

Na jindy zcela prostupných vnitřních hranicích, kde si cestující mnohdy ani nevšimne přejezdu z jednoho státu do druhého, se tak teď tvoří mnohakilometrové fronty kontrolovaných kamionů. Přízrak spojovaný s brexitem se tak zhmotnil v polovině Evropy.

Na základě zkušenosti s migrační krizí není důvod se domnívat, že se unijní země po odeznění virové krize zachovají jinak a okamžitě odstraní všechny bariéry ze svých hranic. Naopak, čím déle bude tato kontrola trvat, tím složitěji se bude rušit. Pokud bude vůbec nějaká vůle vrátit se k původnímu stavu.

Volný pohyb přitom neznamená jen svobodné cestování po unii. Je to také plynulý transport zboží a služeb, na kterém stojí evropský hospodářský zázrak. Bez něj hrozí unijní prosperitě ještě větší rány, než jaké jí nepochybně způsobí dopady nakažlivé nemoci.

I proto Evropská komise tak bojuje za zachování aspoň takzvaných zelených pruhů na hranicích, které umožní rychlý průjezd kamionům převážejícím zásoby. Bojuje tak za alespoň elementární zachování fungování schengenského prostoru. O jeho budoucnost se totiž v současné epidemii také hraje.

A zájmem Česka, které tolik těží z otevřeného jednotného trhu, i ostatních členských zemí by mělo být udržet Schengen při životě. Ne hranice držet co možná nejdéle zavřené.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme