Unijní sankce za Ujgury trefily Čínu do živého

Když vloni Čína tlačila na Unii kvůli nelichotivé zprávě o dezinformacích, unijní diplomacie ustoupila. Tentokrát už ne a je to dobře a mělo to přijít už mnohem dřív. Pokud evropský blok kritizuje a trestá vlastní členy za porušování základních práv, nemůže zavírat oči ani před tím, když to dělají zahraniční nedemokratické režimy. Navíc v nesrovnatelně obludnějších rozměrech.

Komentář Praha / Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protest proti pronásledování Ujgurů | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Útlak muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang potvrzují desítky svědectví lidí, kteří tamními tábory prošli a potom se jim podařilo utéct z dosahu čínského represivního aparátu.

Jsou to svědectví o mučení, nucených pracích, snahách o převýchovu, nedobrovolné sterilizaci žen a jejich systematickém znásilňování. Peking to vše označuje za lži a dezinformace. O táborech pro Ujgury mluví jako o zařízeních pro teroristy, která se neliší od těch amerických nebo britských.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Nerad: Unijní sankce za Ujgury trefily Čínu do živého

K uvalení sankcí využila Unie své obdoby Magnitského zákona. Její příprava sedmadvacítce trvala rok a poprvé ji uplatnila vůči Rusům, kteří jsou podle ní zodpovědní za pronásledování a odsouzení kritika Kremlu Alexeje Navalného. Jako společenství založené na hodnotách a obhajobě základních lidských práv měla mít takový nástroj už dávno. Ale je pořád lepší teď než nikdy.

V případě Číny zákazy cestování do Unie a zmrazení majetku v Evropě dopadly na čtveřici představitelů komunistického režimu v Sin-ťiangu, kteří jsou podle EU zapojení do útlaku Ujgurů. Je mezi nimi třeba jistý Ču chaj-lun považovaný za architekta masových internací v provincii. Na sankční listinu zařadila Unie i organizaci, která má tábory pro Ujgury na starosti.

Pravým jménem

Peking s odpovědí neotálel a uvalil odvetné sankce na pětici europoslanců, několik dalších zákonodárců ze členských zemí, na akademiky a think-tanky zabývající se Čínou a na dvě unijní instituce. K tomu všemu přibalil i rodinné příslušníky dotčených. Nikdo z nich se odteď do nejlidnatější země světa nepodívá.

Taková reakce není překvapením. Čína s ní ostatně pohrozila už předem. Její odveta ale překvapivě zasahuje mnohem větší počet lidí a subjektů než evropské sankce. Peking tak zjevně chtěl demonstrovat svoji sílu a zlobu na EU. To se mu ale tentokrát může vymstít.

Na Evropském parlamentu totiž teď závisí, zda bude platit na konci roku narychlo dojednaná investiční smlouva mezi unijním blokem a Čínou. Pro Peking je především nástrojem, jak si nechat otevřené dveře pro ekonomické pronikání do Evropy a zároveň vrazit klín mezi Unii a novou americkou administrativu, která usiluje o společné tažení proti čínskému obrovi.

Vyhlídky na schválení smlouvy v europarlamentu nebyly už předtím úplně růžové. Po sankcionování europoslanců a jejich podvýboru pro lidská práva bude ochota evropských zákonodárců zvednout pro ni ruku ještě menší.

Čína tím současně vhání Unii do diplomatického náručí Spojených států, čemuž investiční dohodou chtěla zabránit. Američané také okamžitě postup evropských partnerů podpořili a na svůj sankční seznam doplnili ty čínské pohlaváry ze Sin-ťiangu, kteří tam ještě nebyli.

Během posledního dne v úřadu označila Trumpova administrativa čínské zacházení s Ujgury za genocidu

Číst článek

Adresné sankce mají v mezinárodním dění především symbolický význam. Totéž platí o posledním balíku EU, který cílí také na další cizince. Reakce Pekingu ale ukazuje, že i takové sankce dokážou východní despocie zasáhnout a vyprovokovat je k dost asymetrické odpovědi. Ta svědčí o tom, že oblast lidských práv a jejich pošlapávání zůstává citlivým místem čínského režimu.

Tohle první kolo navíc nemusí být poslední. Unie dává najevo, že v postihu jedinců a organizací porušujících lidská práva ve světě chce pokračovat. A další kandidáti jsou i v Číně.

Sankcím se prozatím vyhnul třeba vrchní komunista v Sin-ťiangu Čchen Čchüan-kuo, který je na americké černé listině. USA také už oficiálně označily čínské represe Ujgurů za genocidu. V Evropě to jako první v únoru udělali Nizozemci. V budoucnu by se tak nemusela bát pojmenovat věci pravým jménem ani celá Evropská unie.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme