Slovensko je demokratickou nadějí Visegrádu

Kdo se v postkomunistické střední Evropě obává, že by se bez Evropské unie náš kontinent utápěl v chaosu nacionalistických vášní, musí v těchto dnech obdivovat Slovensko. A kdo v České republice věří v evropskou integraci jako záruku demokracie, svobody a prosperity v dnešním globalizovaném světě, nemůže nevidět, jak zásadně si Slovensko pomohlo, když se před 26 lety zbavilo Česka.

Komentář Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volební noc koalice stran Progresivní Slovensko a Spolu po skončení hlasování ve volbách do Evropského parlamentu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Výsledek voleb do Evropského parlamentu, kdy na Slovensku jako v jediné zemi visegrádské čtyřky jasně zvítězila demokratická a jednoznačně proevropská koalice, je toho jen dalším důkazem v řadě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Slovensko je demokratickou nadějí Visegrádu

Ano, zatímco Češi odpočívali v 90. letech na Klausových „transformačních polštářích“, sáhli si Slováci po česko-slovenském rozchodu pod autoritářským nacionalistou Vladimírem Mečiarem na dno.

Ale možná právě proto se od něj odrazili s reformní razancí, která je katapultovala do Evropské unie společně s Českem, hned v první vlně jejího rozšiřování na východ. A jako jediná země z visegrádské čtyřky neváhali při první příležitosti vyměnit slovenskou korunu za euro, ač se tak dělo v roce 2009, kdy se na západní ekonomiku a s ní i na eurozónu řítila krize.

Hvězda naděje

Slováci si přejí změnu, komentoval Kiska odhady výsledků eurovoleb. Pellegrini chválil účast

Číst článek

Většina z nich přesto nepodlehla vábení domácích populistů.

Zatímco si čeští voliči zvolili už podruhé na Hrad Miloše Zemana, ač se z něj vyklubal přítel Putina a obdivovatel Pekingu, a do Strakovky Andreje Babiše, podle slovenských archivů agenta StB, dali slovenští voliči přednost bytostnému demokratu Kiskovi, kterého záhy vystřídá v prezidentském křesle výrazná představitelka občanské společnosti Zuzana Čaputová.

A na nátlak veřejnosti musel před rokem po vraždě novináře a jeho snoubenky odejít z čela vlády i do té doby nejmocnější slovenský politik, populista Robert Fico.

Jak ukázaly volby do evropského parlamentu, ve zbylých třech zemích Visegrádu se k něčemu podobnému neschyluje ani v náznaku.

Maďarského populistu Viktora Orbána, který se pasoval na ochránce křesťanských hodnot a evropské dotace přihrává svým nejbližším, odměnili voliči 13 křesly v Evropském parlamentu z 21, která jsou tam rezervována pro jejich zemi.

Kaczyńského nacionalisté, demontující pod krycím názvem Právo a Spravedlnost polské demokratické instituce, dostali přes 46 procent hlasů. A v Česku potvrdili voliči, že jasným vítězem na politickém kolbišti zůstává i nadále trestně stíhaný Andrej Babiš, ačkoliv jeho odchod z čela vlády žádají na náměstích tisíce demonstrantů.

Na pochmurném nebi visegrádské demokracie zůstává tedy Slovensko i po eurovolbách osamělou hvězdou. Nicméně: hvězdou naděje.

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme