Například londýnský levicový list Guardian označil vysoký počet dlužníků za vážné nebezpečí pro demokracii.

Koho budou volit lidé bez perspektivy, pokud se náhodou vypraví k volbám? V úterý, při hlasování o novele insolvenčního zákona, dostane sněmovna druhou šanci neúnosnou situaci částečně napravit.

Půl milionem v dluhové pasti se myslí počet lidí, kteří musí podle neziskové organizace Otevřená společnost čelit třem a více exekucím. Lze tedy předpokládat, že z dluhů nemají šanci se dostat.

Je pravděpodobné, že v prekérní situaci je ještě víc osob, pokud se počítá i s rodinnými příslušníky. Zpravidla jde o lidi, kteří v minulosti udělali nějakou chybu, obvykle utráceli víc, než mohli splatit.

Změna poměrů v Česku?

Ale existují případy teenagerů, kteří jenom jeli načerno veřejnou dopravou, dětí, jejichž rodiče neuhradili poplatky za popelnici, anebo prostě důchodců, kteří chtěli pomoci svým potomkům a špatně si to spočítali. Nemuselo jít zpočátku o mnoho peněz, částka však nabyla různými poplatky těm, kdo dluhy vymáhají.

Převzato z Plusu

Dluhy se mají splácet, to je pravda, v českém případě však jde nejspíš o selhání státu. Jeho byrokracie je dost pevná, aby nikdo neunikl ze závazků, které vznikly v jakkoli dávné minulosti, zároveň tak přebujelá, že tyto závazky nejde splatit. Exekuce jsou v západní Evropě častější než v Česku, přesto není jejich účelem zbídačit část obyvatelstva.

Teď tedy má sněmovna šanci něco na společensky neúnosném stavu změnit. Má k dispozici dva roky starý návrh někdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který umožňuje oddlužit každého, kdo akceptuje osobní bankrot a sedm let poctivě splácí podle svých možností.

Návrh není příliš radikální, stále je přísnější než praxe v jiných zemích, přesto neprošel parlamentem snadno. Očividně pod tlakem exekutorů a insolvenčních správců byl na návrh poslance Patrika Nachera (za ANO) upraven tak, že oddlužení je možné po pěti letech, předpokládá však souhlas soudu. Tím se naděje, kterou člověk mohl získat prohlášením bankrotu, značně zamlžila.

Za pozornost stojí, že Nacherovy úpravy podpořily všechny strany ve sněmovně kromě ODS, pro kterou byly k dlužníkům ještě příliš vstřícné. Ještě větší pozornost však vzbudil Senát, kde všechny strany naopak souhlasily s úpravami, které zákon vrátily do podoby před Nacherem.

V úterý tedy bude sněmovna rozhodovat ještě jednou. Může schválit Pelikánovu, nebo Nacherovu verzi, případně ani jednu z nich. Karty jsou rozdány tak, že Pelikánův návrh v podobě, jak se vrátil ze Senátu, dosud odmítají ANO a ODS, ostatní strany by si zřejmě daly říct. Ovšem babišovci a občanští demokraté mají většinu hlasů.

Těžko se v kronice sněmovny od předloňských voleb hledá zákon, který by mohl tak změnit poměry v Česku. Předpokládá ovšem, že poslanci provedou v polistopadové historii nevídaný veletoč.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít