Festivalový deník: na prohlídce okolí Thermalu aneb babičky takové budovy nestaví

Z prohlídky hlavního bodu karlovarského filmového festivalu, brutalistického hotelu Thermal, vychází skupina zhruba 30 lidí spíše neveselá. Jedna věc je totiž kolem betonového kolosu chodit a druhá slyšet o tom, jaké budoucnosti se mohl dočkat, kdyby o něj stát projevil zájem.

Sloupek Karlovy Vary Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Festivalovému návštěvníkovi se může celkem jednoduše stát, že při svém pobytu ve Varech nenavštíví všech 14 projekčních sálů.

Nejméně jednou denně ale musí každý zavítat do chlouby a středobodu festivalu, hotelu Thermal. Ten totiž vedle několika kinosálů soustřeďuje i festivalové pokladny, obchody s věcmi potisknutými hlavou Belmonda i většinu místní nabídky občerstvení.

Leckoho ale při pohledu na 16podlažní pozdně moderní budovu napadne, že nic ošklivějšího už dlouho neviděl.

Festivalový deník: módní policie si vás vyzvedne u Thermalu

Číst článek

Může za to buď vkus pozorovatele, kterému zrovna nelahodí zjev betonovo-ocelové konstrukce, nebo prostá skutečnost, že hotel, jenž má podtrhovat atmosféru zřejmě nejvýznamnějšího tuzemského filmového festivalu, je v dezolátním stavu a chátrá.

Všechno nejlepší!

Na reprezentativní festivalový palác byla v 70. letech vypsána veřejná soutěž. Z celkem 80 návrhů tehdy zvítězil (i přes protesty Karla Pragera, autora Nové scény v Praze, který navrhoval, aby vysoká budova stála na svahu místo bazénu) projekt manželů Věry a Vladimíra Machoninových.

Zadání reflektovalo soudobou vysokou úroveň československého filmu a současně i potřebu vyrovnat se filmovým festivalům v zahraničí. Do té doby festival improvizovaně probíhal v Puppu (v té době hotelu Moskva) a ob rok se střídal mezi Karlovými Vary a Moskvou.

Thermal se slavnostně otevřel v roce 1977, takže na letošní rok vycházejí jeho 40. narozeniny. Pořadatelé festivalu ani majitel budovy (ministerstvo financí) ale podle Marie a Jana Kordovských, iniciátorů projektu Respekt Madam a vnoučat architektů Machoninových, na tento fakt nikde neupozorňují, ani ho nehodlají nijak oslavit.

Čtyřicítku díla jejich prarodičů se proto rozhodli „punkově" oslavit sami. V pondělí přichystali hotelu betonový dort a teď po jeho okolí provázejí dobrovolníky. Dovnitř raději nechodí, protože všichni znají jejich tváře. A to přitom svou iniciativu založili teprve v roce 2015.

Schovaná umělecká díla

Machoninovi hotel postavili podle Marie Kordovské vzhledem k zadání dostatečně kompaktně. „Kdyby se postavil Pragerův návrh, nejspíš by ten dům byl vidět až v Praze," žertuje Kordovská.

Podle ní kvůli dvěma rekonstrukcím, kterými si budova prošla v 90. letech, zbyla z původního návrhu jejich „báby" spíše tmavá, uzavřená kostka. Kordovská přitom zdůrazňuje, že „bába" není pejorativní označení. „Ona nás naučila jí říkat bába, protože lidé, co staví tyhle domy, nejsou babičky," říká.

Spolu s exteriérem zchátralo i celkové umělecké vybavení, které pocházelo od významných umělců té doby. Třeba takové zvláštní tlusté sloupky se skleněným zakončením, které stojí na nábřeží před východem z Velkého sálu, bývaly fontánami od dua Libenský-Brychtová. „Taková plastika by se dnes vyráběla za 8 milionů korun," tvrdí Kordovská.

V útrobách bazénu hotelu Thermal. Před lety se tu tvořily fronty, teď tiché prostory pokrývá plíseň

Číst článek

Tím, že dnes málokdo ví, k čemu sloupky sloužily, se i změnila celková nálada před Thermalem. „Idea byla, že se lidé dodívají na film a půjdou k vodě ho prodiskutovat. Nebyla tu stěna s plakáty ani vysoké keře. Protékala tu voda, sedělo se tu a socializovalo," dodává Jan Kordovský.

Machoninovi chtěli, aby všechno umění v Hotelu mělo i svůj funkční význam. To platilo například nejen pro lustry, ale i orientační systém, který udělal Jiří Rathouský, jeden z nejlepších soudobých typografů a také autor orientačního systému pražského metra.

Místo péče se ale dědictví poválečné architektury dostává nezájmu a umělecká díla, která by dnes ve své neponičené podobě vycházela na miliony korun, leží kdesi zapomenuta, zatímco zpoza oken v přízemí vykukují reklamy na kožešinové kabáty, které se do výloh obchodů vrátí ihned poté, co zmizí poslední taška s Belmondem.

Tak jen doufejme, že se s Thermalem něco udělá dříve, než vyjde najevo, že není jediným prvkem filmového festivalu, který upadá.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme