Čekání na zázrak aneb Fialova vláda mlží kolem platů ve školství
Vláda Petra Fialy (ODS) si napsala do programového prohlášení větu: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 procent hrubé měsíční mzdy.“ Velmi se o ní debatovalo, když už v prosinci kabinet snížil růst platů pedagogů z 3,5 (návrh vlády Andreje Babiše z ANO) na 2 procenta.
Ale problém je ještě jinde: Platy pedagogických pracovníků totiž nejsou na oněch 130 procentech mzdy průměrné, takže není možné je tam držet.
Petr Šabata: Čekání na zázrak aneb – Fialova vláda mlží kolem platů ve školství
Stačí porovnat pár čísel: Podle prognózy samotného ministerstva školství se plat pedagogických pracovníků vyšplhal za rok 2021 na 45,5 tisíce hrubého měsíčně.
A protože průměrná mzda v ekonomice byla za první tři čtvrtletí stejného roku 37 tisíc, byli nikoli na slibovaných 130 procentech, ale někde na 123 procentech.
Ředitelé budou moct využít 10 dnů volna ve školách či distanční výuku. Zákon podepsal prezident
Číst článek
Až statistický úřad zveřejní na začátku března i celostátní údaje za 4. čtvrtletí a celý rok, poměr se ještě sníží v neprospěch škol, protože na konci roku se vyplácí odměny a mzdy v celé ekonomice poskočí. A ještě horší to bude v roce letošním, v němž ekonomové předpovídají celostátní růst mezd mezi 5 a 6 procenty a školy dostanou zmíněná 2.
Přesun nutných výdajů
Je zcela správné, že pro vládu je vzdělávání prioritou priorit, ale měla by pro ně víc dělat a míň mlžit. Mluví-li členové vlády o udržení se na 130 procentech, mají na mysli asi platy samotných učitelů – tedy bez asistentů pedagoga, bez vychovatelek nebo třeba bez školních psychologů.
Samotní kantoři se mzdou 48,5 tisíce už na magických 130 procent celostátního průměru dosáhli. Ale pardon, v programovém prohlášení to vláda slíbila všem pedagogickým pracovníkům – což je samozřejmě správně, protože zároveň chce podpořit kantory třeba při individualizaci výuky.
Místo memorování práce s informacemi. Ministerstvo chce do dvou let reformu výuky na základních školách
Číst článek
I vláda Andreje Babiše slíbila učitelům i nepedagogům růst mezd o polovinu ve srovnání s rokem 2017 a svůj slib splnila. A především po letech zanedbávání otočila trend – učitelům platy rostou a porostou, což je výborná motivace pro mladé nadané lidi, aby šli na pedagogické fakulty a nastoupili za katedry. Protože bez nejlepších učitelů se se vzděláváním pohnout nedá.
Je mrzuté, že to právě vláda Petra Fialy hned v prvních měsících zpochybňuje. Jenže rozpočet ministerstva školství je názornou ukázkou, jak kabinet s velkou slávou snížil schodek státních financí na rok 2021 pod 300 miliard. Prostě řadu nutných výdajů jen přesunul do dalších let.
Ještě jeden příklad. Chvályhodně si vláda do programu vetkla i cíl vydávat na vzdělávání tolik peněz, aby se Česko dostalo na průměr zemí OECD. V koaliční smlouvě měla i konkrétní číslo – 5,2 procenta HDP.
Když se přidržíme letošního rozpočtu ministerstva školství, je na úrovni 250 miliard, asi o deset miliard více než vloni a o 5 miliard méně než navrhovala minulá vláda.
Jenže – jak upozornil matematik a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík – vládní slib představuje nárůst výdajů na vzdělávání o víc než 40 procent. Řeč je tedy zhruba o sto miliardách. První rok kabinet přilil ministerstvu školství deset miliard.
V příštích třech letech čekejme zázraky.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Trhliny v německé hrázi proti extremismu
Kateřina Smejkalová
Chvíle, kdy je nutné říct stačilo
Kateřina Perknerová
Spojené státy stojí na prahu ústavní krize
Jiří Pehe
Trumpův celní koktejl – ocel, Temu a slábnoucí dolar
Tereza Zavadilová