Orbán si koketováním se Salvinim a spol. snaží udržet vliv v Evropské unii

Schůzka na apríla s cílem překreslit podobu evropské pravice může vypadat jako dobrý žert. Minimálně z pohledu hostitele, maďarského premiéra Viktora Orbána, ale není. Po nedávném odchodu jeho Fideszu od evropských lidovců potřebuje novou politickou základnu, aby neztrácel v unii vliv. Orbánovy ambiciózní plány ale mohou skončit stejně neslavně, jako úvahy o vytvoření mocného antiuniijního bloku po posledních evropských volbách.

Komentář Budapešť Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Matteo Salvini a Viktor Orbán | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Fidesz opustil řady nejsilnější europarlamentní frakce a následně i evropské strany po letech názorového rozcházení a sporů o vyloučení vlivného maďarského člena.

Ten politicky a mentálně stále více tíhne ke konzervativní, nacionální pravici a po svém si vykládá fungování právního státu. Evropští lidovci se naopak posunuli spíše na pozici eurocentristů a představují hlavní prounijní proud v EU, proti němuž Orbán stále častěji pluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Nerad: Orbán si koketováním se Salvinim a spol. snaží udržet vliv v EU

Při svém loučení vzkázal bývalým unijním spolustraníkům, že chce vytvořit nový subjekt ze stran, které „nechtějí migranty a multikulturalismus, nepodlehly pobláznění sexuálními menšinami, hájí evropské křesťanské tradice a respektují národní suverenitu“.

Pro takto deklarovaný záměr je sázka na Ligu Mattea Salviniho a polské Právo a spravedlnost logickou volbou. Obě strany se pod takový manifest mohou s klidem podepsat a v Evropském parlamentu disponují dostatečným množstvím poslanců, aby případná nová formace nebyla na unijní scéně pouze do počtu. 27 Italů, skoro tolik Poláků plus 12 Maďarů představuje solidní základ pro možnou novou frakci.

Na ni jsou sice potřeba strany minimálně ze sedmi členských zemí, naplnit tuto podmínku by ale pro Orbána a spol. v takovém případě nemusel být problém.

Pokud by jich přilákali dost, výrazně by tím zahýbali rozložením sil v Evropském parlamentu. Už samotným odchodem italské Ligy a polského PiSu by značně oslabily jejich stávající frakce. V případě evropských konzervativců by ztráta Poláků znamenala marginalizaci této skupiny, v níž je i česká ODS.

Rozdělující postoj k Rusku

Potenciální nový pravicově-nacionální blok by naopak měl všechny předpoklady stát se vůdčím hlasem eurokritického tábora v EU – už kvůli ranku politiků, kteří by se na něm mohli teoreticky podílet.

Jenže má to háček, a ne jen jeden. Předně Salviniho Liga ani polská vládní strana zatím nejeví přílišnou touhu přesekat své dosavadní politické vazby a formálně se s Orbánovou partají spojit. Italský exministr vnitra naopak touží spojit svou evropskou grupu s konzervativci, kde hrají prim Poláci, a takto i za pomoci Fideszu vytvořit druhou nejsilnější formaci v Evropském parlamentu.

V takové by ale Orbánova strana hrála jen druhé housle, což se maďarskému premiérovi určitě nechce. Proto se snaží vybudovat novou frontu, kde by on jako zakladatel s puncem šéfa vlády členské země mohl být klíčovou figurou a jeho europoslanci díky tomu mít vliv, jaký donedávna měli u evropských lidovců.

Ale ještě minimálně jedna zásadní překážka pro spojení s italskými a polskými souputníky tu je. Zatímco v otázkách migrace, roli národních států nebo v pohledu na unii se všichni tři lehko shodnou, zásadně je rozděluje postoj k Rusku.

Nové spojenectví v Evropském parlamentu? Fidesz se dle Orbána spojí se stranami z Itálie a Polska

Číst článek

Orbán i Salvini nadšeně s Kremlem spolupracují, pro Polsko a jeho vládní stranu je to ale hlavní zahraničí nepřítel. Těžko proto předpokládat, že by se Právo a spravedlnost chtělo zapojit do projektu, který by šel Rusům jakkoli na ruku. Vzhledem k vazbám Maďarů a Italů na Moskvu se přitom dá taková orientace jimi vedeného bloku víc než očekávat.

Právě postoj k Rusku byl jedním z důvodů, proč předloni krachly plány na vytvoření jednotné, nacionálně-pravicové, antiunijní frakce v Evropském parlamentu. Zájmy evropských stran z tohoto tábora jdou často proti sobě a sjednotit je se ještě nikomu nepodařilo.

Ani Orbánovy vyhlídky nejsou momentálně nejsvětlejší. Svými snahami může navíc přispět ještě k většímu rozdrobení unijní politické scény na jejím vnějším pravém křídle. Na druhou stranu, ostatní evropští politici by ho za to po dlouhé době možná i pochválili.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme