Dobré vztahy se neobejdou bez rituálů, tedy gest i konkrétních kroků dokazujících blízkost a vzájemné pochopení, jak demonstrují srdečné stisky rukou na společných schůzkách. Proto oficiální zdůvodnění, že pravidelné setkání francouzské a německé vlády naplánované na 26. října se odkládá z důvodu přeplněného programu některých ministrů, neznělo důvěryhodně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: Francouzsko-německý motor se zaškytává

Pravdě blíže byla poznámka jednoho z poradců francouzské vlády, že v některých bodech se o shodě ještě nedá mluvit.

Symptomy, že vztahy mezi Berlínem a Paříží mají do harmonie daleko, se nedaly přehlédnout již nějaký čas, zvláště když prezident Emmanuel Macron nyní veřejně prohlásil, že není dobré ani pro Evropu, ani pro Německo, aby se izolovalo.

Podobné vzkazy implicitně ukazující na viníka se obvykle pronášejí při osobních schůzkách za zavřenými dveřmi a nikoli před kamerami a do mikrofonů.

Co tak Francii znepokojuje na spojenci z druhé strany Rýna? Aktuálně jsou to miliardy eur ze spolkové pokladny na podporu německých podnikatelů a domácností, což není po chuti ani jiným členům sedmadvacítky, kteří se obávají, že jejich podnikatelé nebudou takto stimulované konkurenci stačit.

Berlín namítá, že pomoc poskytují i jiné země, vtip je však v objemu. Zatímco spolkový rozpočet si může dovolit vydat na podporu 200 miliard eur, tak třeba chorvatský jen miliardy dvě.

Do někdejší formy má daleko

O tom, kdo a jak doma komu pomáhá, lze diskutovat. Paříži však nejvíce vadí, že Berlín s ní své kroky předem nekonzultuje. To platí i o oblasti obrany, jejíž význam razantně vzrostl po nynější agresi Ruska proti Ukrajině.

Spolkový sněm letos rozhodl, že Bundeswehr dostane 100 miliard eur navíc, a Francie s překvapením zjistila, že lví porce z této položky půjde na nákupy ve Spojených státech. To jen umocnilo nepříznivý dojem, který už loni v létě vyvolala kancléřka Merkelová, když oznámila, že vojenská hlídková letadla si Německo obstará v zámoří.

V Paříži rostl dojem, že se tak děje na úkor tradiční spolupráce obou zemí v oblasti obrany a zbrojního průmyslu reprezentované například společným vývojem a výrobou bojového letadla a tanku. Vedle podpory domácího průmyslu a investic do obrany se neshody mezi Berlínem a Paříží projevují také v oblasti energie, konkrétně co se týče projektu plynovodů z Iberského poloostrova.

Už jen z tohoto hrubého výčtu je patrno, že tradiční evropský francouzsko-německý motor má do někdejší formy daleko. Až dosud vždy obě země, ať už v jejich čele stál kdokoli, dokázaly vzájemné neshody časem překonat.

Nyní na to mají relativně málo času. Původní říjnová schůzka vlád se dá přesunout nejpozději na leden, kdy se má slavit 60. výročí podpisu Elysejských smluv, kterými prezident Charles de Gaulle a kancléř Konrad Adenauer založili vzájemné partnerství zemí, které bývaly „dědičnými nepřáteli“.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít