Pro hladinu podzemní vody jsou totiž zásadní podzimní a zimní deště. Podzim ale co do srážek příliš štědrý nebyl. Na přelomu ledna a února pak 32 dní nepršelo, což je nejdelší období bez zimního deště od roku 1959, kdy začal tento typ měření srážek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Eva Svobodová: Sucho ve Francii

V posledních dnech sice přišly dlouho očekávané deště, ty však už patrně klesající hladiny podzemních vod nedoplní. Koncem zimy se totiž příroda začne probouzet a kořeny vegetace tím pádem zachytí jarní deště dříve, než stačí prosáknout do spodních vod. Přílišné srážky během suchého letního období, kdy krajina není schopná vodu zadržet, pak můžou spíše způsobit záplavy.

Nedostatek deštivých dní je podle meteorologů částečně zapříčiněn klimatickou změnou. V letních měsících lze navíc očekávat vysoké teploty, které problém nedostatku vody ještě akcelerují. Restrikce užívání vody, které řada francouzských regionů zažila během minulého léta, byly na čtyři francouzské regiony uvalené už v polovině února.

Obří betonové nádrže

K 1. březnu je hladina podzemních vod v 80 procentech departementů pod očekávanou normou. Bezprecedentní na celé situaci je, že sucho se týká téměř celé Francie. Nedostatek vody typický pro jižní regiony se teď dotýká téměř celé země.

Francie se zdá být vývojem posledních let zaskočená. Podle francouzské vodohospodářské společnosti Veolia je ve Francii znovu využíváno jen procento odpadních vod, na rozdíl od Španělska se 14 procenty a Itálie s osmi procenty.

Ačkoliv velká část společnosti upíná své naděje právě tímto směrem, podle Julie Mendret, výzkumné pracovnice v oblasti úpravy vody, samotné opětovné využívání odpadních vod nemůže být jediným řešením globálního sucha. Byť Francie své vodohospodářství bude muset změnit, znovupoužití vody bude mít smysl pouze v rámci širší transformace.

Na konci března má vláda představit „plán pro vodu“. Charakter problému bude o to více svádět k představě technokratického řešení, které může jednoduše vymyslet tým expertů. V tomto směru ale ve Francii existuje celá řada rozdílných zájmů a aktérů. Nejedná se ani tolik o majitele soukromých bazénů, kteří si letos vodních radovánek patrně moc neužijí.

Předmětem sporu mezi částí veřejnosti a zemědělci se staly takzvané méga-bassines – obří betonové nádrže na vodu v rozloze několik hektarů, které mají sloužit k udržitelnému zavlažování v době klimatické změny.

Podle odpůrců ale nečerpají zásoby jen z dešťové vody, ale během zimních měsíců také z podzemních vod nebo z řek. Místo toho, aby se voda vsakovala do krajiny nebo odtékala do vysychajících vodních toků, koncentruje se v betonových nádržích, kde degraduje na stojatou vodu, která se navíc v létě vypařuje.

Betonové nádrže uprostřed rozsáhlých lánů navíc podle odpůrců nemotivují zemědělce k celkové transformaci zemědělství, bez níž se celkové řešení nedostatku vody neobejde.

Demonstrace, která se měla proti obřím nádržím konat 25. března, byla zakázaná. Státní zástupkyně své rozhodnutí odůvodnila historií vážných narušení veřejného pořádku zaznamenaných během předchozích demonstrací, které vedly i ke snaze nádrže vypustit. Už teď na sklonku zimy je jasné, že o vodu se v budoucnu ve Francii povede tvrdý politický boj.

Autorka je politoložka

Eva Svobodová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít