Co se stalo? Austrálie podepsala před několika lety s Francií obří kontrakt v hodnotě 56 miliard eur na koupi konvenčních ponorek. A teď najednou australská vláda ten kontrakt zrušila a obratem oznámila, že nakoupí jaderné ponorky od USA ve spolupráci s Velkou Británií. I když Francouzi mají jaderné ponorky také.

Přehrát

00:00 / 00:00

Konflikt mezi Francií a USA, jaký tu ještě nebyl

A k tomu přišlo zároveň oznámení, že USA, Austrálie a Velká Británie uzavírají nové obranné společenství Aukus jako obranu proti rostoucímu čínskému vlivu v Tichomoří. Čemuž rozumějme tak, že Austrálie se tím pádem cítí nucena nekupovat strategické zbraně ve Francii, ale v USA.

Pro Francouze to byl šok, ztráta důvěry ve spojence. Francouzská média s odvoláním na ministra zahraničí tvrdí, že zpráva o zrušení kontraktu přišla jako blesk z čistého nebe.

Že ještě čtrnáct dní před zrušením kontraktu spolu jednali ministři Francie i Austrálie a potvrdili zájem na strategickém sbližování. A najednou obrat, bez varování.

Frustrace Paříže je o to větší, že prezident Emmanuel Macron se snaží už několik let zvýšit francouzskou přítomnost v Tichomoří a opřel ji o strategické partnerství s Indií a s Austrálií. Ten projekt padá.

Zklamání z Bidena

Především je ale Paříž zaskočena jednáním nové americké vlády. Francie si mnoho slibovala od zvolení Joea Bidena, vítala ho s nadšením. A teď se cítí zaskočena, že nebyla dopředu konzultována. Pracovala s tezí, že je blízkým spojencem USA, s nímž se věci diskutují.

„To, že nás vodí za nos Recep Tayyip Erdogan, Írán nebo Pákistán, nás nepřekvapuje, ale že s námi takhle zacházejí USA, je šok,“ bylo slyšet ve Francii, která neměla tušení, že Američané vyjednávají s Británií a s Austrálií o ponorkách, ale ani o novém obranném paktu Aukus.

Ten střet ukazuje, že Bidenova vláda jde v zahraniční politice daleko víc v Trumpových stopách, než se po jeho zvolení očekávalo, že zůstává „America First“.

Že věty o oživení partnerství s Evropou a o konci jednostranných kroků z prvních dnů po jeho zvolení byly asi jen slovním cvičením. Jako by USA vnímaly některé partnery jako první a některé jako druhé kategorie.

Ten konflikt také výrazně ukazuje, že Biden orientuje zahraniční politiku své země na rychlé budování hráze kolem Číny a tomu podřizuje vše. Včetně zřejmě ukvapeného odchodu z Afghánistánu a přeorientování hlavních kapacit.

Rozmíška s Francií ukazuje, že USA se budou daleko výrazněji orientovat na oblast Tichého oceánu, což staví otazník nad jejich dlouhodobým angažováním v atlantickém prostoru a v Evropě. Samozřejmě to staví hypotetické otazníky i nad angažováním v NATO. Jestli si tu otázku dnes někdo klade, jsou to asi Poláci a Baltové.

Převzato z Plusu

Naprasklý hrnec francouzsko-amerického spojenectví se časem slepí, Biden nabídl Macronovi, že mu v příštích dnech zavolá, obě země se potřebují. Ale pachuť neférovosti v Paříži dlouho zůstane. Přitom Macron byl velkým příznivcem USA.

Celá záležitost taky vnesla pachuť do vztahu Francie s Velkou Británií, protože jednání o ponorkách se zřejmě vedly v tajnosti na okraj summitu v Británii. Paříž svou velvyslankyni z Londýna sice neodvolala, ale pocit zhrzenosti zůstane.

Přitom pro evropskou obranu je francouzsko-britské partnerství klíčové, jsou to jediné dvě armády schopné rychlého nasazení kdekoli a jediné, kdo mají nukleární zbraň.

Autor je publicista a bývalý diplomat

Petr Janyška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít