Napětí vyvolává i touha ministryně po důkladném průvanu mezi armádními špičkami. V plánu má velké změny v generálním štábu: sama připomíná, že má skončit kontrakt hned dvanácti generálům, že jim nemusí být prodloužen a že by si nový náčelník měl postavit svůj vlastní tým.

Šéf branného výboru sněmovny a bývalý ministr obrany za hnutí ANO Lubomír Metnar očekává mezi důstojníky „velké nepokoje“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Hyperaktivní ministryně Černochová s Řehkou a Foltýnem riskuje

Sociálnědemokratický exministr zahraničí Lubomír Zaorálek zase v sobotním vydání deníku Právo napsal, že poprvé v historii do čela armády přichází člověk z civilu po přerušení služby a že Řehka nemá žádnou zahraniční školu a nikdy nepůsobil v žádné velitelské funkci na generálním štábu.

Toho všeho, včetně Řehkova nízkého generálského stupně, si je Jana Černochová nepochybně vědoma, přesto se ale do riskantní operace pustila.

Patrně k současným velitelům pociťuje značnou nedůvěru, jinak by sotva obešla služební a kariérní postupy, které favorizovaly dosavadní Opatovy spolupracovníky.

Nevhodné veřejné glosy

Na jedné straně by se ještě dalo pochopit, že dává přednost mladší generaci vojáků s bezprostředními zkušenostmi z namáhavých misí. Na straně druhé se ale od české armády v nejbližším období očekává něco jiného než expedice do různých koutů světa.

Priorita je ochrana České republiky, potažmo východního křídla Severoatlantické aliance. Kvůli tomu se rozjíždějí čerstvé nákupy vojenské techniky a vláda plánuje ještě v průběhu tohoto volebního období zvednout výdaje na obranu na dvě procenta HDP, jak jsme se v rámci NATO zavázali.

Převzato z Plusu

Doba je dynamická a Rusko nevyzpytatelné. Proto je tím posledním, co bychom si měli přát, nervozita a chaos mezi důstojníky. Na rozdíl od řady svých předchůdců se Černochová na řízení rezortu obrany léta v opozici připravovala.

Nikdo jí nemůže upřít znalosti, větším problémem však je její hyperaktivita, při které více než na diplomatický um spoléhá na svoji ráznost.

Tomu ostatně odpovídá i její další personální krok, kterým je usazení plukovníka Otakara Foltýna do křesla náčelníka Vojenské policie. Opoziční poslance nominace tohoto analytika, právníka a publicisty podráždila ještě víc.

Připomněli například jeho nevhodné veřejné glosy na adresu prezidenta a dalších politiků. Ministryni nakonec nezbylo, než komentáře policistů a vojáků na sociálních sítích označit za „nešvar“ a Foltýna s Řehkou požádat, aby se jich pro příště zdrželi.

Mohli bychom se ale tázat, jestli právě názorová blízkost s Černochovou nepomohla oběma pánům do funkcí. Nebylo by to bohužel poprvé – stalo se zde smutným zvykem, že jsou do nejvyšších pozic v policii a armádě vysíláni lidé, kteří konvenují tomu či onomu ministrovi. O to hůře se jim ale pak získává autorita mezi podřízenými.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Řehka a Foltýn své role nezvládli. Přesto zdůrazněme, že politickou odpovědnost za ně nese ministryně obrany a celý kabinet. Pokud se cokoli při armádní reformě, obměně vojenské techniky nebo naší koordinaci se spojenci pokazí, bude mít z ostudy kabát celá Fialova koalice.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít