Jak zachránit planetu a nezničit blahobyt

„Make Amerika Greta again“ – zní heslo, se kterým ekologičtí aktivisté uvítali v New Yorku Gretu Thunbergovou, ikonu dnes už globálního hnutí mládeže za záchranu planety.

Komentář Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Švédská 16letá aktivistka Greta Thunbergová při příjezdu do New Yorku | Foto: Joel Marklund | Zdroj: Reuters

Obdobou Trumpova volebního sloganu o „velké“ Americe chtějí vyjádřit, že Amerika musí hlavně bojovat proti klimatické změně. Šestnáctiletá Švédka, která kvůli ochraně životního prostředí připlula z Evropy na plachetnici, se v New Yorku zúčastní nadcházejícího klimatického summitu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Jak zachránit planetu a nezničit blahobyt

Tento pátek bude ale spolu s mladými Američany demonstrovat před budovou OSN za svou budoucnost. Přítomen bude, když ne fyzicky tak v duchu, poradce generálního tajemníka Spojených národů profesor Jeffrey Sachs, přední expert na globální rozvoj.

Německý týdeník Die Zeit ho ve svém posledním čísle představuje jako vůdčí osobnost světové vědecké komunity, řešící otázku, jak dosáhnout do poloviny 21. století stavu, kdy lidstvo přestane zatěžovat globální klima skleníkovými plyny, aniž by přitom bylo zničeno světové hospodářství a tím i perspektiva dalšího rozvoje blahobytu pro všechny. Tedy jak pro země třetího světa, tak pro průmyslově vyspělé státy. Bez této podmínky, míní profesor Sachs, skončí veškeré pokusy o záchranu planety ve válkách, krvavých konfliktech a nekončících uprchlických vlnách.

Kapitalismus miluje gigantické projekty

Sachs, stejně jako tisíce vědců a expertů po celém světě, je přesvědčen, že je možné to skloubit, a že by to vůbec nebylo tak nákladné, jak se teď jeví. Předpokladem ovšem je, že lidstvo už nebude ztrácet čas a pustí se do toho opravdu radikálně. Podle Sachse je základní konsenzus tohoto gigantického projektu dnes už jasný: dopravu, automobily, topení i chlazení budov, to všechno je nutno plně elektrifikovat.

A to z obnovitelných zdrojů, a popřípadě i z atomu. Pro nákladní přepravu, letadla, lodi, stejně jako pro ocelárny, cementárny a chemický průmysl, ale i pro zemědělství, je třeba nalézt řešení bez skleníkových plynů. Na tom všem se už pracuje.

A jak to udělat, aby se na transformaci podílely všechny země včetně těch, které z fosilních paliv žijí nebo si nedovedou představit, že by se bez nich obešly? Sachs věří, že jakmile převáží počet úspěšně transformovaných zemí, bude vyhráno. Proto je podle něj nezbytné, aby příkladem šla především Evropa.

Kontinent, kde byl v 18. století vynalezen parní stroj a následně i celý výrobně-konsumní model, tak neodolatelně svůdný pro všechny ostatní země, a tak škodlivý pro globální klima. Ukázat cestu ze začínající globální katastrofy je to nejmenší, co Evropa lidstvu na této planetě dluží.

‚Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok 2050?‘ Evropská média zaujal Babišův výrok o emisích

Číst článek

Dodejme, že v poměru tun vypouštěných skleníkových plynů na obyvatele je ČR pátým největším znečišťovatelem v Evropské unii a dvacátým na světě. Snahu EU z letošního června zavázat se k dosažení nulových emisí do roku 2050 odmítl Andrej Babiš (ANO) podle britského tisku s otázkou: „Proč máme 31 let předem rozhodovat o tom, co bude v roce 2050?“

Když pomineme státnické kvality i morálku, odhalil se tím především jako obchodník: Kapitalismus přece miluje gigantické projekty. Jeho kolegové z evropských podnikatelských kruhů už dnes klečí ve startovních jamkách.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu.

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme