Hitler, Putin a jaké postoje zaujaly církve

Podle posledního průzkumu agentury Russian Feld, který citovala ruská média, 55 procent respondentů by „speciální operaci na Ukrajině“ nezastavilo, naopak pro ukončení války na Ukrajině se vyslovilo 29 procent dotázaných. Ti druzí pocházejí většinou z velkých měst. Jeden z důvodů proč kromě oficiálních informací tak vysokou podporu války mají a měli, představují postoje církví: co farář nebo pop prohlásí za pravdivé, o tom věřící nepochybují.

Komentář Praha/Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Moskevský patriarcha Kirill a ruský prezident Vladimir Putin

Moskevský patriarcha Kirill a ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Fotobanka Profimedia

To byl také důvod, proč Adolf Hitler jako první smlouvu v roce 1933 uzavřel s katolickou církví. Úmluva měla zaručit katolíkům v Německu svobodné vyznání jejich víry, církev se v ní však zároveň zavázala, že se nebude plést do státních záležitostí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Hvížďala: Hitler, Putin a církve

Odborníci se domnívají, že papeže Pia XI. a kardinála Pacelliho k dohodě s Hitlerem vedlo přesvědčení, že zajistí katolíkům privilegované postavení a že nebude Hitler vidět v katolících po Židech další úhlavní nepřátele.

Před začátkem války papež umřel a na jeho místo nastoupil právě Pacelli jako Pius XII., který, ač byl asi nejlépe informovaný muž o tom, co Němci podnikají, nezasáhl o tzv. Křišťálové noci, při deportacích Židů i při vyvražďování Židů na Ukrajině. Byl hluchý k prosbám amerických velvyslanců i k volání hlavního palestinského rabína. Italským Židům částečně pomohl, ale Hitlera se bál.

Patriarchové, agenti KGB

A ještě horší je to dnes v Rusku, kde patriarcha pravoslavné církve Kirill prohlásil: „Putin je boží zázrak. Rusové se pustili do svaté bitvy.“ A říci to zřejmě musel, protože jako bývalý důstojník KGB, dnes FSB, je – když to trochu přeženu – Vladimir Putin jeho vrchním velitelem. Byl to přece právě Putin, který veřejně prohlásil, že z tajných služeb se v Rusku nevystupuje.

Tato spolupráce tajných služeb s pravoslavnou církví má tradici: Když se bolševikům nepodařilo církev zlikvidovat a všechny popy pozavírat do gulagů, učinil si z nich spolupracovníky.

Metropolita Nikodim, vedený u KGB jako agent Adamant, se v roce 1969 ujal mladého Vladimira Michajloviče Gunďajeva, jmenoval jej svým tajemníkem a připravil mu skvělou kariéru biskupa, arcibiskupa a následně metropolity. Když byl v roce 2009 po zemřelém patriarchovi Alexiji II. zvolen 16. patriarchou moskevským a celé Rusi Gunďajev jakožto Kirill, ukázalo se, že též zemřelý patriarcha Alexij II. byl dlouholetým agentem KGB s krycím jménem Drozdov.

Kirill by se měl správně jmenovat Killer, napsal si na ceduli jeden z protestujících Rusů v Amsterodamu.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme