Hitler, Putin a jaké postoje zaujaly církve
Podle posledního průzkumu agentury Russian Feld, který citovala ruská média, 55 procent respondentů by „speciální operaci na Ukrajině“ nezastavilo, naopak pro ukončení války na Ukrajině se vyslovilo 29 procent dotázaných. Ti druzí pocházejí většinou z velkých měst. Jeden z důvodů proč kromě oficiálních informací tak vysokou podporu války mají a měli, představují postoje církví: co farář nebo pop prohlásí za pravdivé, o tom věřící nepochybují.
To byl také důvod, proč Adolf Hitler jako první smlouvu v roce 1933 uzavřel s katolickou církví. Úmluva měla zaručit katolíkům v Německu svobodné vyznání jejich víry, církev se v ní však zároveň zavázala, že se nebude plést do státních záležitostí.
Odborníci se domnívají, že papeže Pia XI. a kardinála Pacelliho k dohodě s Hitlerem vedlo přesvědčení, že zajistí katolíkům privilegované postavení a že nebude Hitler vidět v katolících po Židech další úhlavní nepřátele.
Před začátkem války papež umřel a na jeho místo nastoupil právě Pacelli jako Pius XII., který, ač byl asi nejlépe informovaný muž o tom, co Němci podnikají, nezasáhl o tzv. Křišťálové noci, při deportacích Židů i při vyvražďování Židů na Ukrajině. Byl hluchý k prosbám amerických velvyslanců i k volání hlavního palestinského rabína. Italským Židům částečně pomohl, ale Hitlera se bál.
Patriarchové, agenti KGB
A ještě horší je to dnes v Rusku, kde patriarcha pravoslavné církve Kirill prohlásil: „Putin je boží zázrak. Rusové se pustili do svaté bitvy.“ A říci to zřejmě musel, protože jako bývalý důstojník KGB, dnes FSB, je – když to trochu přeženu – Vladimir Putin jeho vrchním velitelem. Byl to přece právě Putin, který veřejně prohlásil, že z tajných služeb se v Rusku nevystupuje.
Tato spolupráce tajných služeb s pravoslavnou církví má tradici: Když se bolševikům nepodařilo církev zlikvidovat a všechny popy pozavírat do gulagů, učinil si z nich spolupracovníky.
Metropolita Nikodim, vedený u KGB jako agent Adamant, se v roce 1969 ujal mladého Vladimira Michajloviče Gunďajeva, jmenoval jej svým tajemníkem a připravil mu skvělou kariéru biskupa, arcibiskupa a následně metropolity. Když byl v roce 2009 po zemřelém patriarchovi Alexiji II. zvolen 16. patriarchou moskevským a celé Rusi Gunďajev jakožto Kirill, ukázalo se, že též zemřelý patriarcha Alexij II. byl dlouholetým agentem KGB s krycím jménem Drozdov.
Kirill by se měl správně jmenovat Killer, napsal si na ceduli jeden z protestujících Rusů v Amsterodamu.
Autor je publicista
Za mě vždy hlasuje peněženka
Petr Holub
Volební fígle Kateřiny Konečné
Jiří Leschtina
Co čeká evropský automobilový průmysl? Stávka ve Volkswagenu je jen začátek
Julie Hrstková
Nad Gruzií se vznáší stín vážného občanského konfliktu
Libor Dvořák