Hmyz je totiž nezbytný pro fungování všech ekosystémů, je nezastupitelný coby potrava jiných druhů a při opylování rostlin či recyklaci živin. Už je vědecky prokázáno, že příroda bez hmyzu není splněný sen, nýbrž noční můra.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Hmyz rychle mizí například kvůli urbanizaci a klimatickým změnám, ale nejdůležitějším faktorem je intenzivní zemědělství. Za vysoké výnosy vděčí zemědělci používání pesticidů a insekticidů, které sterilizují půdu a zabíjejí v ní všechny larvy.

Když před několika lety konstatoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin, že pesticidy jsou ve většině jídla, které konzumujeme, nějakou dobu se o tom psalo a mluvilo. Existuje totiž důvodné statistikami podložené podezření, že pesticidy jsou karcinogenní a u dětí způsobují autizmus či leukémii.

Osudová chyba

Výzvy endokrinologů přestat s intenzivním používáním pesticidů, pokud nechceme negativně ovlivnit zdraví našich dětí i následujících generací, ovšem vyslyšeny nebyly. Prioritou bylo hubení hmyzu, za účelem zisku.

Převzato z Plusu

Teď, když se ukazuje, že hubení hmyzu je osudová chyba, rýsuje se šance, že vedlejším efektem zachraňování včel, motýlů a brouků všeho druhu může být v budoucnu i vyšší procento dětí, které se narodí nepoškozené pesticidy, obsaženými v těle matky. Stále je ovšem řeč pouze o naději, nikoli jistotě, že homo sapiens použije mozek.

Na kritiky intenzivního zemědělství se ještě dlouho bude pohlížet jako na obtížný hmyz. Oblíbit si brouky je totiž něco, čemu se lidstvo ve své dlouhé historii musí učit poprvé. Proto to půjde ztuha a společně s brouky doplatí ještě spousta dětí na honbu za vyššími výnosy obilí, kukuřice či řepky.

Ivan Hoffman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít