Pokud by ANO část těchto voličů získalo, mohlo by podstatně navýšit svoji podporu, která se zatím dlouhodobě pohybovala okolo 30 procent. Jenže snaha získat tyto voliče představuje pro ANO značné riziko. Stejně jako další změny a plány, které ANO po porážce Babiše oznámilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Hnutí ANO jako kulatý čtverec

Začněme plánem Babiše stáhnout se do pozadí a přenechat vedení stínové vlády hnutí dvojici Karel Havlíček a Alena Schillerová. Babiš má zatím sice zůstat předsedou hnutí i poslancem, ale omezí prý své mediální výstupy i aktivity na politické scéně.

To je ovšem značně riskantní strategie, protože hnutí ANO není skutečné hnutí, ba ani regulérní strana. Je to vůdcovský projekt, v němž vše závisí na Babišovi. Nemalá část voličské základny ANO volí Babiše, nikoliv autonomní hnutí se srozumitelným programem, v jehož čele může stát kdokoliv.

Názorová frakce?

Havlíček coby stínový premiér, který by se měl v případě volebního vítězství ANO teoreticky stát i premiérem skutečným, není pro tradiční voliče ANO totéž, čím je příslib, že by se premiérem mohl opět stát Babiš.

Ten sice samozřejmě může jen nechat Havlíčka takříkajíc odpracovat vše, co patří k roli stínového premiéra, a těsně před volbami oznámit, že o funkci premiéra se bude ucházet sám. Svoji šanci na takový návrat k moci ale snižuje už tím, že nemálo voličů, kteří podporovali ANO právě jen kvůli němu, může mezitím ve své podpoře pro ANO ochladnout.

Problematický je i již zmíněný záměr ANO získat voliče hnutí Svoboda a přímá demokracie a neparlamentních stran, kteří podpořili Babiše v prezidentské volbě. Mohlo by se to totiž podařit jen za cenu příklonu k politicky extrémním postojům. To je ale taktika, která může odpudit tradiční voliče ANO.

Většině z nich, jak se zdá, nevadil Babišův populismus, pokud zůstával v hlavním korytu české politiky a nezahýbal do vod politického extremismu. Extrémnější postoje mohou být pro mnohé z nich problém. A problémem může být i jistá nesrozumitelnost hnutí. To začínalo jako středopravý liberální subjekt, pak se posunulo k levicovému populismu, nyní Havlíček tvrdí, že je vlastně konzervativní.

V ANO se kvůli tomu již ozvali první disidenti, jejichž tváří je hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Primátor Ostravy Tomáš Macura dokonce z hnutí rovnou vystoupil.

Vondrák tvrdí, že ví o dalších významných členech hnutí, kteří sdílejí jeho skepsi vůči současnému směřování ANO, takže by se mohlo zdát, že se v hnutí formuje cosi jako názorová frakce. Jenže i kdyby Vondráka skutečně podpořili další rebelové, narazí na stejný problém, kterému čelili kdysi rebelové v hnutí Úsvit Tomia Okamury.

Zapomněli, že politicky je nestvořil nějaký program, ale právě jen to, že se ve vůdcovském hnutí sešikovali za Okamurou, kterého využili jako výtahu do vysoké politiky. Když se jim pak skutečně podařilo Okamuru z Úsvitu takříkajíc vyštípat, hnutí rychle zaniklo, zatímco Okamura založil jiný vůdcovský subjekt – SPD.

ANO je tedy chyceno v pasti snah být kulatým čtvercem. A mnozí jeho dosavadní voliči si toho brzy nepochybně všimnou, což nemusí pro hnutí dopadnout dobře.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít