Všemi silami za rozšíření kůrovce

Někdy se člověk přistihne při myšlence, že se děje něco, co nemůže dopadnout dobře. Často se to může stát při zprávách o kůrovcové kalamitě.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kůrovcová kalamita v Jeseníkách | Zdroj: Profimedia

Podle různých zpráv bylo loni napadeno šest milionů kubíků dřeva, letos minimálně 15 milionů a napřesrok to může být až padesát. České lesy obsahují 500 milionů kubických metrů dřeva, takže zřejmě jde o přírodní katastrofu, která nemá v dějinách obdoby.

Ovšem přesvědčení, takřka jistotu, že to s kůrovcem dopadne špatně, člověk získá po přečtení dokumentu České pirátské strany na dané téma. Piráti získali zprávu z kontroly České inspekce životního prostředí, která před rokem mapovala kůrovcovou kalamitu ve státních lesích v oblasti Jeseníků a Beskyd.

Objevil se v ní detail, při kterém člověku zatrne. V pirátském dokumentu stojí: „Lesy České republiky zcela běžně zadávaly asanaci kůrovcového dříví odvozem bez ohledu na vývojové stadium kůrovců. Asanace odvozem převažovala nad ostatními způsoby o několik řádů. K šíření kůrovce tak často docházelo i prostřednictvím skládkování napadených kmenů v blízkosti lesních porostů, kam byly asanovány odvozem.“

Řečeno úplně po lopatě – státní lesy vlastními silami nebo s pomocí svých smluvních partnerů šířily kůrovcovou kalamitu tím, že zakládaly nová ohniska, ze kterých se mohl kůrovec dále šířit.

Kůrovcová kalamita nepoleví, těžba zřejmě vzroste na dvojnásobek. ‚Změní tvář krajiny,‘ řekl ministr

Číst článek

Jak známo, kůrovec zpravidla doletí jen pár desítek metrů, málokdy za hranici půl kilometru, jistě tedy ocenil, že mu lesníci nabídli porosty, kam by se jinak nedostal.

Přijde Česko o většinu lesů?

Minimálně není těžké odpovědět na otázku, proč se kůrovcová kalamita v Česku – ve srovnání s Bavorskem a Rakouskem – rozšířila o mnoho rychleji. Pokud v sousedních zemích, které mají stejné klima i skladbu lesních dřevin, zasáhne kalamita každý rok zhruba stejnou plochu, v Česku se zasažená plocha každoročně zvětšuje na trojnásobek.

Nejde však pochopit, jak vlastně může dojít k tak neodpustitelným chybám, popsaným ve zprávě inspekce životního prostředí. Člověk si může představit sakrující dělníky, kteří se ve vedru musí namáhat, aby naložili desítky poražených kmenů, pak s nimi jet po špatných lesních cestách bůhvíkam, a tak uvítají první volné místo, kam kůrovcové dřevo složit. Jestli to znamená likvidaci okolního lesa, to jim může být doma u televize jedno.

Letošní kůrovcová kalamita je nejhorší v historii, má zasáhnout 12 až 15 milionů kubíků dřeva

Číst článek

Také jejich mistři si nedělají velké starosti s tím, co udělá kůrovec. Přimět věčně nespokojené dělníky k práci je nad síly normálního člověka, zvláště když je práce mnohem více než v předchozích letech a vedení chce všechno stihnout.

Ovšem ani pro vedoucí manažery není kůrovcová kalamita tím, proti čemu by museli bojovat ze všech sil. Soukromé firmy zajišťující správu lesů mohou stejně dobře těžit zdravé i méně kvalitní kůrovcové dřevo, protože rozdíl v ceně jim stejně stát doplatí. Pro úředníky státních lesů je zase hlavní starost, jak vypořádat všechny veřejné zakázky, které je pro boj s kůrovcem třeba uzavřít.

Boj s kůrovcem je podle dokumentu inspekce životního prostředí výstavní šlendrián. Možná to znamená, že Česko přijde o lesy – respektive většinu z nich. Nabízí se však ještě nepříjemnější otázka. Jak může fungovat republika, kde je něco takového možné.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme