Hongkong na cestě do komunistické Číny

Krvavá lázeň, pat, rozšíření demokracie – to všechno jsou možnosti, jak mohou dopadnout už několik měsíců trvající protesty v Hongkongu vedoucí ke konfrontaci s pevninskou Čínou. A vlastně přitom nejde jen o Hongkong. Jde totiž o budoucnost samotné Číny, která vypadá dost černě.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Hongkong Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace v Hongkongu

Demonstrace v Hongkongu | Foto: Vincent Yu | Zdroj: ČTK/AP

Začněme malým, ale nutným historickým úvodem. Území dnešního Hongkongu se kdysi – za časů slabé Číny v 19. století – zmocnila Velká Británie. Hongkong se stal britskou kolonií a nakonec byl předán v roce 1997 sílící Číně. S tím, že na 50 let si v rámci hesla „jedna země, dva systémy“ zachová autonomii, kapitalismus, základní svobody a bude se tam rozšiřovat demokracie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marek Hudema: Hongkong na cestě do komunistické Číny

Peking, který prováděl ekonomické reformy, potřeboval tehdy Hongkong jako bránu pro západní investory. Potřeboval tamní přístav, burzu i nestranný právní systém. Na Západě se zase objevila myšlenka, že až Čína zbohatne, přijde i demokracie. Autonomní čínský Hongkong byl tak na první pohled výhrou pro Peking i Západ.

Jenže tyhle předpoklady už neplatí. Ekonomický význam Hongkongu pro Čínu klesá a Peking by ho rád nahradil nedalekým Šen-čenem, kde plánuje vytvořit speciální zónu „práva a pořádku“ – ráj pro finančníky a mezinárodní firmy.

Opozičníci do čínských gulagů

Peking rozhodně nechce rozšiřovat v Hongkongu demokracii a ani v pevninské Číně nevedl ekonomický vývoj k rozvoji demokracie. Naopak, nyní pozorujeme utužování režimu. Dokonce i tržní ekonomika se dostává na druhou kolej.

‚Prosím, podpořte nás v boji.‘ Demonstranti v Hongkongu žádali prezidenta Trumpa o pomoc

Číst článek

Dobře je to vidět právě v Hongkongu. Zatímco dříve se Peking snažil najít společnou řeč s boháči, kteří do velké míry ovládají Hongkong, nyní se od nich distancoval.

Týdeník The Economist citoval čínského představitele, podle kterého současná krize ukázala nedostatky hongkongského kapitalistického systému. Krize v Hongkongu ukazuje, že čínské komunistické vedení si nepřeje demokracii, a dokonce ani kapitalismus.

S tvrdým zásahem v Hongkongu ale Peking váhá, protože by poškodil jeho mezinárodní prestiž, což si vzhledem k rozvíjející se obchodní válce se Spojenými státy nemůže dovolit. Pekingští komunisté si nepřejí mezinárodní obchodní embargo kvůli krvavému potlačení demonstrací v Hongkongu.

Navíc jsou přesvědčeni, že z dlouhodobého hlediska vyhrají tak jako tak. Uvažují prý dokonce o menších ústupcích. Správkyni Hongkongu nechali stáhnout návrh extradičního zákona a možná ji nechají i jednat – ovšem pouze jednat – o rozšíření tamní demokracie.

A pak, až přijde čas, čínské komunistické vedení zasáhne. Nejpozději v roce 2047 – až zmizí pravidlo „jedna země, dva systémy“ – hongkongští opozičníci poputují do čínských gulagů.

Pokud se trend nezmění, bude v té době Čína vracející se postupně ke komunistickému direktivnímu hospodářství už ve stavu ekonomického úpadku. Zvrátit by to mohla změna v Pekingu nebo vítězství demokracie v Hongkongu a její rozšíření do Číny. Pravděpodobnost takového výsledku je ale dost malá.

Autor je komentátor Lidových novin

Marek Hudema Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme