Konec právního státu v Hongkongu, ne však kapitalismu

Nemyslím, že to byla ze strany Margaret Thatcherové naivita, když uvěřila čínskému vůdci Tengovi, že zachová zásadu jedna země, dva systémy, sjednanou s ní v roce 1984, a na jejímž základě nakonec v roce 1997 obdržel vládu na Hongkongem.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kongkong, otevření čínského úřadu pro národní bezpečnost | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Byla přece odchovaná studenou válkou, která se nesla ve znamení soupeření kapitalismu se socialismem (čti komunismem). Masakr studentů požadujících demokracii na náměstí Nebeského klidu byl toho devadesátého sedmého roku šťastně zapomenut a Čína pod vedením velkého Tenga pelášila do kapitalistické náruče.

Škoda jen, že si Margaret nevzala k srdci předvídavé varování svého krajana, spisovatele Gilberta Chestertona. Bezmála před sto lety, v roce 1925, napsal pro Peroutkovu Přítomnost, že kapitalismus je blížencem komunismu. Není podle něho ani tmelem, ani spolehlivou základnou demokracie, ani zdrojem svobody.

S demokracií si jednoduše mnoho nerozumí. A tak se soudruzi v Moskvě dopustili fatální historické chyby, když kapitalismus zapudili Chestertonovi navzdory, místo aby si jej ochočili, jak to nyní činí v Pekingu. Kdoví, kdo by dnes byl vítězem studené války.

Rozpačitá reakce Západu

Druhým fatálním pochybením Západu (pokolikáté už!) je uhlířská víra v dané slovo, přislíbené tyranem. Zkušenosti by jej měly už dávno poučit, že autoritativní režimy nemají chuť dodržovat dokonce ani ty smlouvy, které si samy vynutily, pokud se jim momentálně nehodí do krámu.

Nedivme se proto, že nově přijatým zákonem o bezpečnosti, kterým pevninská Čína Hongkongu odnímá ty dosavadní svobody, které sama interpretuje jako počiny odštěpenecké, rozvracečské a vůbec teroristické, a likviduje dosud fungující právní stát. To, když hongkongské soudy staví pod politické opatrovnictví zákonem zřízeného Národního bezpečnostního výboru.

Německo si předvolalo čínského velvyslance kvůli kontroverznímu zákonu v Hongkongu

Číst článek

Napříště projev jinde běžné, a dokonce žádoucí občanské neposlušnosti tu bude považován za nepřátelský čin, který potrestají až doživotím.

Podle Mareike Ohlbergové, specializující se na východní Asii v German Marshall Fundu, jde o právní masakr, ne nepodobný tomu na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. I když hongkongská vláda byla i dnes loutkou v rukou pekingských vládců, jistou naději městu dával nad vodou se držící právní stát a nezávislost zdejších soudů. Po tom je veta.

Pokud si některý ze soudců i nadále bude chtít hrát na nezávislost, jeho rozhodnutí Národní bezpečnostní výbor nejen zvrátí, ale přijme své vlastní, jediné správné.

Reakce západu je rozpačitá. Ne však proto, že je zaměstnán koronavirovou nákazou, ale proto, že jej s Čínou spojují mnohé obchodní a hospodářské zájmy. List Frankfurter Allgemeine Zeitung se vlažné reakci západních států nediví. Jestliže se i samy nadnárodní firmy, jak napsal doslova, plazí v prachu a kají se za hříchy, které by mohly do říše Středu z okolního světa zavléci.

Kapitál není plachý, jak se nás snaží přesvědčit romantičtí liberálové. V zemi mu stačí pevná ruka. Jak si ji naklonit, k tomu cestu vždy najde.

Autor je publicista

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme