Inflace klesá, kdy se tedy sníží ceny?

Inflace klesá tempem, které těší zvláště politiky. Kdo ví, třeba už za červen poklesne pod deset procent. Údaje z pátého měsíce ocenil dokonce premiér Petr Fiala s dodatkem, že se zřejmě „osvědčila opatření, která naše vláda dělá“. Přidal se i ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který nechal zveřejnit zprávu, podle níž se na poklesu inflace významně podílejí také potraviny.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Muž váží brambory v obchodě

Muž váží brambory v obchodě (ilustrační foto) | Foto: Jan Handrejch | Zdroj: Právo / Profimedia

Z pohledu občanů už to taková sláva není, protože pokles inflace nutně neznamená, že klesají ceny. Jak známo, meziroční inflace, o které se obvykle mluví, srovnává konkrétní měsíc se stejným měsícem minulého roku. Ta se skutečně snižuje, ovšem jen díky tomu, že v minulém roce naopak rychle rostla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Inflace klesá, kdy se tedy sníží ceny?

Pokud se tedy člověk podívá, jak se zdražilo za poslední dva roky, tak snadno zjistí, že ve srovnání s rokem 2021 jsou tuzemské ceny v průměru o 30 procent vyšší. Zároveň se od začátku roku dvouletá míra zdražení nemění.

Platí to i pro samotné potraviny, které za poslední dva roky zdražily o 32 procent. Ještě důležitější energie stojí tuzemské domácnosti 80 procent navíc. Statistiky prostě potvrzují obvyklou zkušenost. Ceny vyrostly vysoko a teď se jenom zastavily.

V cenách návrat k normálu

Premiér Fiala má pravdu, když tvrdí, že se inflaci daří tlačit dolů. To je ovšem stejné, jako ve zbytku Evropy, a otázka zní, proč dvouleté zdražování v evropském průměru nedosahuje 30 procent jako v tuzemsku, ale polovinu této úrovně. S tím souvisí druhá otázka, proč tedy ceny v Česku nezačaly klesat.

Přirozeně míří na producenty potravin, dodavatele energií, ale i řady dalších produktů. Nelze všechny najednou obvinit z hamižflace, tedy využití inflačního zdražení k tomu, aby ke svému zboží či službám ještě přihodili pár procent navíc. Očividně to však nebyl úplně výjimečný fenomén.

ČNB selhala, premiér moc mluví a málo vede, hodnotí dva roky české inflace bankéř Jonáš

Číst článek

Zdravou nedůvěru v první řadě podporuje i fakt, že se ceny energií na světových trzích vrátily do léta roku 2021, v tuzemsku se však ceny pro domácnost podle Českého statistického úřadu drží na úrovni z letošního ledna, tedy na nejvyšší historické úrovni vůbec. Přitom stát už letos dodavatelům z peněz daňových poplatníků vyplatil 40 miliard, aby nechtěli ceny na ještě vyšší úrovni.

Je to možné vidět i pozitivně. Tuzemští obchodníci mají značný prostor zlevňovat.

Proto je nezbytností těchto dnů trvat na tom, že tuzemské ceny jsou zbytečně vysoko a nenechat se zmást řečmi třeba o tom, že se tuzemská inflace nevymyká z obvyklého evropského rámce. Nedávno dokonce jeden z nejčtenějších webů publikoval analýzu investiční společnosti Portu, podle níž tuzemská inflace roste až třináctým nejrychlejším tempem v Evropě. Není se tedy třeba pozastavovat nad tím, že v tuzemsku pořád dosahuje jedenácti procent.

Ministerstva mají letos ušetřit 20 miliard na provozu a dotacích. ‚V jejich silách to je,‘ ujišťuje Jurečka

Číst článek

Analýza ovšem obsahuje mimořádně nekvalitní čísla. U některých států se spokojí s čísly za duben, zatímco u jiných využívá květnová data, srovnává Česko se zeměmi, které vůbec nejsou v Evropské unii, a především, využívá údaje o inflaci z národních cenových indexů, které nelze navzájem srovnávat. Přitom existuje celoevropský index od Eurostatu, který umožňuje ceny v různých státech efektivně porovnat.

Pokud tedy z žebříčku odstraníme Ukrajinu, Moldavsko a Srbsko a využijeme evropský index, tak je zřejmě, že tuzemské ceny rostly v Evropské unii druhým nejvyšším tempem po Maďarsku. Teoreticky je ještě možné, že nás po očekávaném zpřesnění předstihne Polsko.

Nejde o to se hádat, kdo umí lépe zacházet s čísly, není však možné přistoupit na tvrzení, že v cenách se Česko vrací k normálu. K tomu by bylo třeba mnohem většího úsilí politiků, ekonomů i řadových zákazníků, přirozeně také vstřícnosti lidí z byznysu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme