Inflace v Česku rekordně roste, loni nejvíce zasáhla nižší vrstvy

Inflace v České republice je čtvrtá nejvyšší v rámci Evropské unie. Podle šetření Českého statistického úřadu panují u spotřebitelů obavy o to, kam ještě letos poroste. Zdražuje elektronika i spotřebiče a dá se očekávat, že se inflace bude zrychlovat.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Potravinová banka Ledeč nad Sázavou | Foto: Daniela Brychtová | Zdroj: Český rozhlas

Jak uvádí server kurzy.cz: „Například takový tablet stál loni touto dobou zhruba 4200 korun. Letos je to už 5200 korun. Tisícikorunové zdražení představuje růst ceny o bezmála 25 procent. O 16 procent oproti loňsku zdražuje také televizor nebo myčka. Notebooky rostou na ceně o 15 procent. Vysavač je meziročně dražší o více než deset procent. Zdražování (nejen) elektroniky bude pokračovat.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Inflace v Česku rekordně roste, loni nejvíce zasáhla nižší vrstvy – kvůli cenám potravin a bydlení

Podle Českého statistického úřadu se má inflace vyšplhat až na čtyři procenta. Loni přitom byla vyšší než tři procenta a nejvíce ji lidé pocítili na cenách potravin a bydlení, což jsou oblasti, které s největší silou dopadají na chudší polovinu Česka. Ta je nucena vydávat stále větší část ze svých příjmů na zajištění základních potřeb.

Nový fenomén: potravinové banky

Když se před dvěma lety objevil dnes již legendární výzkum pro Český rozhlas sociologů Daniela Prokopa, Martina Buchtíka a Paulíny Tabery a jejich týmu, bylo pro mnohé šokující, že celých 40 procent obyvatelstva se řadí k ohrožené a strádající třídě.

To však bylo ještě před covidem. Koronavirová pandemie přinesla do České republiky ještě nové rozměry propadu z chudoby do bídy, mezi jinými i fenomén, který jsme byli zvyklí vídat spíš v Americe. Jde o potravinové banky.

Podle lidí, kteří v nich pracují a organizují potravinovou pomoc pro potřebné, narostl počet klientů několikanásobně – a to i důsledkem zdražování cen potravin.

Oproti minulému létu podražilo. Vyšší ceny se nejvíce projevily na dovolených nebo pohonných hmotách

Číst článek

Je to totiž jídlo, na které nízkopříjmovým domácnostem po zaplacení nájmu nezbývá dostatek prostředků, a tak jsou nuceni vyhledat pomoc v podobě každotýdenních balíčků z banky. Před nárůstem klientů potravinových bank varovala i sociální antropoložka Lucie Trlifajová z Centra společenských otázek SPOT, a to především ve velkých městech, kde se nůžky mezi sociálními skupinami rozevírají nejrychleji.

Jsou to právě potravinové banky, na kterých se dá dobře ukazovat, jaké reálné dopady měl koronavirus na tuzemské domácnosti. Například největší česká potravinová banka ve Středočeském kraji má, podle své ředitelky Věry Doušové, momentálně stovky klientů.

Nechybí mezi nimi i saturovanější část obyvatelstva, typicky letušky a piloti, kteří kvůli výpadkům příjmů nezvládají splácení svých hypoték nebo lidé, kteří najednou museli pečovat o své nemocné příbuzné. Ale jsou mezi nimi i jiní, řekněme více typičtí klienti, a klientky jako samoživitelky nebo chudí senioři a seniorky. Tito lidé dnes nemají peníze na jídlo – potřebu, bez které není možné se obejít.

Při pohledu na to, jakým tempem inflace roste, je třeba se ptát, co právě s těmito lidmi bude dál. Pokud už dnes má celá desetina domácností problém zaplatit nečekaný výdaj v podobě rozbité pračky a přestávají být schopni si kupovat i něco tak bazálního, jako je jídlo, je předpokládatelné, že se důsledkem inflace fenomén skryté chudoby – tolik popisované předními sociology u nás – ještě rozšíří. A to není dobrá zpráva.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme