iPod je stejně jako estetika kompaktních fotoaparátů symbolem technologického převratu přelomu tisíciletí, doby mého dospívání. Nic se tehdy neotřáslo tolik jako hudební průmysl. Zatímco u nahrávacích společností vyvolal internet a sdílecí sítě paniku, posluchačům přinesl netušené možnosti objevování a stahování nové a nové hudby.

A nekonečná záplava empétrojek potřebovala svá úložiště. Mezi malými flashdisky se sluchátkovým výstupem se tyčil obr: iPod od Applu, obdélníková krabička s velkým pevným diskem a geniálním designem, první pohádkový úspěch nové éry Steva Jobse. Ten svůj, s absurdními 160 gigabajty paměti, jsem si pořídil na výletě do New Yorku v roce 2011: série, která v tu dobu pomalu mířila do důchodu, byla pro východního Evropana pořád neodolatelným lákadlem.

iPod byl nejen můj nejdéle sloužící kus elektroniky, ale i jakási hudební paměť. Tedy do minulého týdne. Ten zázrak techniky, který se postupně proměnil ze statusového doplňku na příslušenství vyvolávající otázky, jestli je jeho majitel nosí ironicky, se minulý týden v půlce náhodně vybraného hitu zničehonic vypnul - a už nenastartoval.

Svou dobu i tak přežil o dlouhá léta. S další Jobsovou revolucí, chytrým telefonem, ztratily přenosné přehrávače smysl. Co je ale důležitější: poslech hudby už takhle nefunguje. Zábavní konglomeráty se vzpamatovaly z dlouhého šoku a přišel čas Spotify, gigantického archivu hudby úhledně seřazeného do algoritmických playlistů na dosah ruky.

Žijeme v budoucnosti, zdá se. Jen s sebou nese jeden problém: hudba, která na Spotify není, neexistuje. A můj iPod byl takové hudby plný. Obskurní brněnské kapely, pokoutně pořízené záznamy koncertů, výplně rubových stran singlů z osmdesátých let... Sbírka, kterou jsem si už od puberty obsesivně budoval v temných zákoutích internetu, je bez náhrady pryč.

Zatímco můj doslouživší iPod znamená ztrátu mé hudební paměti, Spotify způsobuje ztrátu části hudební paměti kolektivní. Pirátské empétrojky se podobně jako přesvětlené fotky z Olympusu Mju ukázaly jako nevýznamný historický exces. Až stejně tragicky jako můj iPod skončí i rajče.net, osud technologií generace nultých let bude definitivně zpečetěn. Čest jejich památce.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít