Ivan Mikloš by české vládě dobře poradil, jak utratit miliardy z EU
Zatímco se velká pozornost politiků i veřejnosti po právu upírá na krocení druhé vlny nákazy koronavirem, měl by v ministerských pracovnách vznikat jeden velký projekt, který je pro budoucnost země ještě důležitější. Je to plán reforem, který musí Česko i další země EU poslat do Bruselu do 15. října a po jehož schválení – ne dříve – bude možné čerpat stovky miliard, které schválil onen slavný červencový summit EU.
Pro Česko je to z Fondu obnovy konkrétně 230 miliard korun v dotacích a možnost půjčit si velmi výhodně dalších 400 miliard. A ještě stovky miliard z běžného evropského rozpočtu.
Petr Šabata: Ivan Mikloš by české vládě dobře poradil, jak utratit miliardy z EU
Evropská komise si ale představuje – a země jako Česko to bezpochyby potřebují – skutečný přelomový plán na proměnu k digitální a zelené ekonomice a moderní znalostní společnosti, schopné konkurovat komukoliv ve světě.
Francouzská vláda už svůj návrh zveřejnila, v Česku je ticho po pěšině. Slovenský stostránkový dokument hned vyvolal bouřlivou debatu – zda jsou plány dost ambiciózní, aby dokázaly proměnit Slovensko z velkovýrobny aut v ekonomiku postavenou na vědě, inovacích a moderních technologiích.
Návrh vlády Igora Matoviče vypracovalo 90 expertů – a je třeba říct, že analytický tým ministerstva financí je vskutku špičkový. V Česku dostal projekt reforem za úkol vicepremiér Karel Havlíček.
V budoucnosti chytat co nejvíc ryb
Slovenský plán Magnet pro život – vize Slovenska do roku 2030 je opravdu vizí, ovšem detailně propracovanou i s analýzami a propočty, kolik co bude stát.
Bratislava by si ráda nechala z Unie zaplatit daňovou a důchodovou reformu, hlubokou změnu vzdělávání, zdravotnictví i trhu práce, digitalizaci, přechod na zelenou ekonomiku. Jiná skupina expertů by doplnila cíl mít dvě univerzity mezi 200 nejlepšími na světě a investice do tří velkých aglomerací a – romských osad. Což je výborné pojmenování slovenské cesty ze středověku do poloviny 21. století.
Asi největší středoevropský reformátor Ivan Mikloš – ministr financí ve vládách Mikuláše Dzurindy a později poradce pro reformy ukrajinského premiéra – prosazuje opravdu velké změny a varuje: „Dokončit dálnice, postavit čističky, kanalizace, školky, to nejsou reformy. Za ty peníze nepotřebujeme nakoupit ryby, ale udice a sítě a naučit se je používat, abychom byli schopni v budoucnosti chytat co nejvíc ryb.“
V Česku se tedy zatím o Národním plánu obnovy ví málo, vláda ho nepředložila k odborné debatě, i když čas se krátí. Třeba NERV navrhuje evropské peníze investovat do digitalizace, silnic a dálnic, škol, vědy a vylepšení kvality institucí. Dodejme, že Národní investiční plán s tisíci položek oním potřebným ambiciózním projektem reforem v žádném případě není.
O Ivanu Miklošovi, ekonomovi s unikátními zkušenostmi, se na Slovensku mluví jako o člověku, který by mohl celý reformní skok za evropské peníze vést.
Než se Igor Matovič rozkouká, měl by po Miklošovi sáhnout jiný premiér – Andrej Babiš. A rovnou ho pověřit i řízením boje s druhou vlnou nákazy.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Digitální risk neproměnil Ivan Bartoš v zisk
Petr Hartman
Terapeutická diplomacie premiérky Meloniové
Petr Fischer
Proměny ukrajinského prezidenta
Libor Dvořák
Empatie kontra entropie
Lída Rakušanová