Netanjahu se stal nejdéle vládnoucím premiérem v dějinách Izraele

Izraelskému premiérovi Netanjahuovi se v sobotu splnil velký sen – dosáhl 4876 dní ve funkci. O jeden den tak překonal zakladatele státu Davida Bena-Guriona a stal se nejdéle vládnoucím předsedou vlády v historii země.

Komentář Jeruzalém Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Poprvé byl premiérem v roce 1996 ve 47 letech jako nejmladší politik v této funkci v Izraeli a zůstal jím tři roky. Podruhé byl zvolen v roce 2009 a od té doby tento post neopustil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Gita Zbavitelová: Netanjahu se stal nejdéle vládnoucím premiérem v dějinách Izraele

Výsledky, které má po třinácti a půl letech v premiérském křesle za sebou, nejsou špatné. Jeho stoupenci mu připisují hospodářskou stabilitu, která trvala i v době celosvětové ekonomické krize.

K jeho největším politickým úspěchům přispěl americký prezident Donald Trump, s nímž má Netanjahu vynikající vztahy – odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, kterou Netanjahu považuje za nedostatečnou, uznal Golanské výšiny za součást Izraele a Jeruzalém za jeho hlavní město a přemístil tam velvyslanectví.

Skandály a vyšetřování

Netanjahu se rovněž chlubí upevňováním vztahů s řadou zemí, jako je Egypt, Indie či Brazílie a především Rusko, a sílící spoluprací s arabskými státy. Stinnou stránkou těchto úspěchů však je, že Netanjahu zlepšuje vztahy hlavně s kontroverzními politiky, jako je čadský diktátor Idriss Déby, filipínský prezident Rodrigo Duterte, italský pravicový populista Matteo Salvini nebo maďarský premiér Viktor Orbán.

69letý Netanjahu tvrdí, že jen on dokáže zemi ochránit před terorismem, a rád si nechává říkat „Pan bezpečnost“. Přesto se nikdy nehrnul do válečných konfliktů a s užitím síly váhá víc než jiní premiéři. Za jeho vlády Izrael nezabředl do žádné války a podnikl jen dvě odvetné operace proti teroristickému Hamásu v Pásmu Gazy, ale teď, když si veřejnost žádá odplatu za dlouhodobé provokace hnutí, se Netanjahu k akci nemá.

Izrael začal demolovat palestinské domy u Jeruzaléma, podle EU porušuje mezinárodní právo

Číst článek

Odstrašení, které Hamás odrazovalo po posledním konfliktu v roce 2014, tak zcela zmizelo, což je spolu s ústupky, jimiž se Netanjahu snaží teroristy uchlácholit, terčem kritiky mnoha Izraelců. Premiér však účinně zasahuje proti íránské vojenské přítomnosti v Sýrii.

Netanjahu je nepochybně dobrým politickým stratégem, zdatným a přesvědčivým řečníkem a diplomatem s perfektní znalostí angličtiny. Neuzavřel však žádnou mírovou smlouvu jako Menachem Begin s Egyptem nebo Jicchak Rabin s Jordánskem.

Jeho odpůrci ho kritizují, že svou neústupností zmařil šance na mír s Palestinci, i když pravda je, že k míru nevedla ani vstřícnost jeho předchůdců. K dalším výtkám jeho oponentů patří expanze izraelských osad na Západním břehu, rozštěpení izraelské společnosti útočením na levici nebo to, že „znormalizoval“ korupci. A Netanjahuova touha po moci je tak velká, že se pokouší ovládnout i nezávislé složky demokratického státu jako soudnictví.

Ani vychvalované hospodářské výsledky nehodnotí všichni kladně – střední třída značně zchudla a v roce 2011 zemí zmítaly velké sociální protesty. Teď sice platy rostou a zvyšuje se i minimální mzda, ale stoupají životní náklady a prohlubují se rozdíly mezi bohatými a chudými. Mnoho Izraelců s platem sotva vyjde, důchody jsou nízké a zejména lidé, kteří přežili holokaust, doslova živoří.

Terčem kritiky je i Netanjahuovo tradiční koaliční spojenectví s náboženskými stranami a jeho ústupky vůči nim. V zemi posílil ultraortodoxní judaismus a podle řady sekulárních obyvatel nastal výrazný posun k teokracii. Nejvyšší rabinát neuznává jiné sňatky, rozvody či konverze než ultraortodoxní a ovlivňuje i běžný život v zemi, přestože ultraortodoxní židé tvoří jen desetinu obyvatel a 44 procent Izraelců se označuje za sekulární.

Netanjahuova vláda také k nelibosti většiny obyvatel zvýhodňuje studenty náboženských škol, kteří se smějí vyhýbat povinné vojně. Netanjahu dostal Izrael mezi 20 států s nejpřísnějšími náboženskými restrikcemi na světě, jako je Saúdská Arábie a Írán, jak ukázal nedávný průzkum Pewova střediska.

Netanjahu je nejdéle vládnoucím premiérem. Izrael ekonomicky pozvedl, čelí ale také kritice

Číst článek

Netanjahuovu dráhu provázela řada skandálů a vyšetřování, počínaje korupcí a konče finančními podvody. Ze všech problémů však vždycky vyvázl a doufá, že přestojí i ty současné. Hrozí mu obžaloba kvůli přijímání úplatků, podvodům a zneužití důvěry veřejného činitele ve třech případech, a jestli na podzim nepřesvědčí generálního prokurátora o své nevině na předběžném slyšení, bude oficiálně obžalován a půjde před soud.

Přes všechny jeho nedostatky a potíže se zákonem ho však 40 procent Izraelců považuje za nejlepšího premiéra, zatímco jeho největšího soupeře, předsedu uskupení Modrobílá a bývalého náčelníka hlavního štábu armády Benyho Gance, jen 30 procent. Netanjahuova strana Likud vyhrála i letošní předčasné dubnové volby, ale premiér nedokázal sestavit vládu a možná příliš zbrkle vyhlásil další volby na září. Je možné, že vládní koalici opět dohromady nedá.

Současné politické vyhlídky a hrozící obžaloba Netanjahuův rekord trochu kalí. Podle jeho odpůrců se s ním stejně nespokojí – je až třetím nejdéle vládnoucím politikem v zemích OECD po tureckém prezidentovi Erdoganovi a německé kancléřce Angele Merkelové.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme