Izraelská vláda nezvládá epidemii, ani sama sebe

Koronavirová krize v Izraeli se zcela vymkla z rukou a názorně ukazuje, „jak je důležité míti Prymulu“. Izraelská vláda příliš váhá s opětovným uzavřením ekonomiky, přestože toto opatření udrželo první vlnu epidemie pod kontrolou.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Testy na covid-19 v izraelských laboratořích | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Ještě v květnu se denní přírůstek nakažených držel na dvouciferných číslech a počet mrtvých byl podobný jako v Česku. Vláda ohlásila vítězství nad epidemií, povolila sundat roušky a postupně otevřela restaurace, kavárny, školy a pláže.

Přehrát

00:00 / 00:00

Gita Zbavitelová: Izraelská vláda nezvládá epidemii, ani sama sebe

Bylo to však příliš uspěchané, jak přiznal i premiér Benjamin Netanjahu – začátkem června začali infikovaní přibývat po stovkách a jejich množství brzy přesáhlo tisíc. Ve středu už každodenní přírůstek překročil 2000, mnohem víc než kdykoli během první vlny. I když mrtvých měl Izrael ve středu jen 430, celkový počet potvrzených případů přesáhl 56 tisíc a testy odhalovaly přes osm procent infikovaných denně.

Přesto se vládě do úplného zastavení ekonomiky nechce. Nezaměstnanost, která byla ještě v březnu na čtyřech procentech, je v současnosti jednadvacetiprocentní, deficit rozpočtu představoval koncem června 6,4 procenta HDP a třetina obyvatel má potíže s úhradou pravidelných plateb. A i když vláda v půlce června schválila kromě jiného pomoc živnostníkům v přepočtu přes 50 tisíc korun, čtvrtina Izraelců ji dodnes kvůli byrokratickým průtahům nedostala.

Demonstrace v Izraeli proti Natanjahuovi neustávají. Lidé blokovali vstup do parlamentu, žádají rezignaci

Číst článek

Totální kolaps zdravotnictví?

Teprve v pátek vláda nařídila opětovné uzavření fitness center, nákupních středisek, kadeřnictví, knihoven, muzeí, galerií nebo zoo a omezila shromáždění osob na deset uvnitř a dvacet venku, ale jen od pátku do neděle a ne ve všední dny. Největších zdrojů nákazy se opatření nedotkla – otevřené zůstávají pláže a věřící se dál modlí v synagogách, protože vládní koalice je závislá na podpoře náboženských stran. Kabinet chce přísnější opatření zvažovat až od nadcházejícího víkendu a covid-19 se vesele šíří dál.

Vláda se nemůže shodnout, protože koaliční partner, aliance Modrobílá, často s Netanjahuovými návrhy nesouhlasí. Premiér například nedávno vymyslel, že rozdá finanční příspěvky ve výši v přepočtu zhruba 40 miliard korun úplně všem Izraelcům, chudým i bohatým, od asi 13 tisíc do 20 tisíc korun podle počtu dětí v rodině.

Zvedla se však obrovská vlna nesouhlasu s vyplácením pomoci boháčům; jedna televizní stanice vypočítala, že více než 12 miliard z celkové částky by dostaly rodiny s vysokými příjmy, včetně domácnosti režiséra Quentina Tarantina, který žije v Tel Avivu. Kabinet nakonec v pondělí od pomoci rodinám s nadprůměrnými příjmy ustoupil. Problémem vlády není jen epidemie; koaliční partneři se nemohou shodnout ani na rozpočtu a zemi hrozí další předčasné volby.

Izraelci jsou s počínáním vlády čím dál nespokojenější. Podle posledního průzkumu televizní stanice Aruc 13 se způsob řešení epidemie nelíbí 75 procentům respondentů, zatímco během první vlny nákazy Netanjahua chválilo až 58 procent. Sociálním pracovníkům se nelíbí nízké platy a zdravotním sestrám nedostatek personálu.

Třem stovkám Izraelců hrozí stíhání u Mezinárodního trestního soudu. Je mezi nimi i premiér Netanjahu

Číst článek

Jen za poslední týden pětkrát demonstrovaly tisíce lidí proti nedostatečné finanční pomoci potřebným a za odstoupení Netanjahua kvůli jeho obvinění z korupce. V neděli proběhlo druhé stání jeho procesu, na kterém soud vyhověl požadavku premiérova obhájce o půlroční odklad kvůli epidemii, protože podle něj prý „nelze vyslýchat svědky v rouškách“. Příští stání tak bude až příští rok v lednu.

Izraelci vládu kritizují, že rozhoduje zmateně a nesystematicky, a mají pravdu. V pátek například konečně nařídila okamžitě uzavřít restaurace, bary a kavárny, ale jejich majitelé to odmítli tak rezolutně, že byla platnost odložena až na úterý. V pondělí kabinet rozhodl restaurace nakonec nezavřít a znovu otevřít již uzavřené posilovny. V úterý stravovací zařízení přece jen zavřel, ale parlamentní koronavirová komise ho přehlasovala a nechala je otevřená.

Lidé to ale vládě moc neulehčují a přísnější restrikce opatření odmítají. Když začalo nakažených ubývat, sami odkládali roušky a zmenšovali nařízené rozestupy a mnozí tato opatření nerespektují ani na současných demonstracích. Když policisté vysvětlují nutnost nosit roušky ultraortodoxním židům, ti po nich házejí kamením a označují je za „nacisty“. A koronavirová komise v pondělí odhlasovala, že bazény a pláže zůstanou o víkendech otevřené, protože podle dostupných údajů se prý nejvíc lidí nakazí doma – a vláda se podvolila.

Na druhé straně Izraelci nelibě nesou, že Evropská unie nezařadila jejich zemi na seznam bezpečných států, a jeden komentátor deníku Jedi'ot achronot usoudil, že je to jistě trest za plánovanou anexi Západního břehu, přestože vláda ji mezitím odložila na neurčito.

Izraelští lékařští odborníci varují, že váhání s přijetím drastických omezení veřejného života může vést k totálnímu kolapsu zdravotnictví a tak vysokému počtu vážně nemocných pacientů, že lékaři budou nuceni rozhodovat, koho nechají žít, a koho zemřít.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme