Izrael zažívá druhou vlnu nákazy a nic nedopadlo, jak si premiér představoval. V úterý přiznal, že prvního července k anexi nedojde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Gita Zbavitelová: K izraelské anexi části Západního břehu nedošlo

Přestože se proti ní zvedla celosvětová vlna odporu, Netanjahu je přesvědčen, že žádná země své pohrůžky nenaplní – Evropská unie se nedokáže shodnout na sankcích a v případě anexe by Izraeli hrozily nanejvýš nějaké od některých zemí, nebo bezvýznamné uznání neexistující Palestiny.

Podle premiéra by se s jeho krokem nakonec smířily i arabské státy a anexe by nezmařila vzájemné sbližování, jak pohrozily Spojené arabské emiráty. Ostatně egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí, jehož země má s Izraelem mírovou smlouvu, se o anexi nezmínil od prosince, kdy Netanjahuův záměr označil za pouhé předvolební sliby.

Netanjahu nevěří ani vyhrožování palestinské samosprávy, že se v případě anexe zruší a Izrael se bude muset starat o skoro tři miliony Palestinců; předseda Mahmúd Abbás tím vyhrožuje pravidelně a momentálně se mu ani nedaří přimět Palestince k protestům proti anexi v ulicích.

Netanjahu se nevzdal

Pokud Netanjahuovi vůbec něco dělá starosti, pak je to pohrůžka Jordánska, že v případě anexe „přehodnotí“ mírovou smlouvu s Izraelem, nebo obavy, že by anexe mohla ovlivnit rozhodování Mezinárodního trestního soudu v Haagu, zda bude, či nebude vyšetřovat údajné izraelské válečné zločiny.

Problém představuje i nesouhlas člena izraelské vlády, aliance Modrobílá, s jednostrannou anexí. I když Netanjahu může podle koaliční dohody předložit svůj záměr ke schválení parlamentu i tak, Američané trvají na jednotném názoru celého kabinetu. A Američané jsou i hlavní překážkou anexe. Jejich podpora slábne; Trumpovi poradci pro národní bezpečnost jednali nedávno o anexi tři dny a neshodli se.

Proti ní je především zeť a poradce Donalda Trumpa Jared Kushner, který získal podporu arabských zemí pro americký mírový plán a teď se bojí, že by ji ztratil. Ani ministr zahraničí Mike Pompeo nechce dělat kroky, s nimiž nesouhlasí arabští spojenci. A Donald Trump se k anexi zatím vůbec nevyjádřil, protože řeší mnohem naléhavější problémy jako rostoucí počet nakažených koronavirem nebo svou klesající popularitu.

Podporu anexi vyjádřily v dopise Netanjahuovi jen necelé dvě třetiny republikánů v Kongresu a američtí vyjednavači radí nespěchat. Jednohlasně ji odmítají i demokraté, jejichž kandidát Joe Biden by mohl v listopadu vyhrát prezidentské volby. Jediný, kdo za anexí bezvýhradně stojí, je americký velvyslanec v Izraeli David Friedman.

Bez podpory Trumpovy vlády si Netanjahu netroufne anexi provést, a to ani okleštěnou, jak v poslední době naznačoval. Připojení pouhých několika židovských osad, které by v každé budoucí izraelsko-palestinské dohodě tak jako tak připadly Izraeli, by byli ochotni podpořit i dva hlavní představitelé Modrobílé, ministr obrany Beny Gantz a ministr zahraničí Gabi Aškenazi – ale pouze pod podmínkou, že s ní budou souhlasit Palestinci, Jordánsko, Egypt a další země v regionu, nepůjde o oblasti, kde žijí Palestinci, a vláda samosprávě poskytne nějaké významné výhody. Gantz navíc soudí, že Izraelce teď především zajímá, jak se dostat z koronavirové krize, a ne jestli jejich země něco anektuje.

Netanjahu začal couvat už dříve. Vyslal do Jordánska ředitele Mosadu Josiho Kohena se zprávou, že Izrael neanektuje Jordánské údolí, ale nanejvýš tři nevelké bloky židovských osad. Jordánský král pak na izraelskou žádost předal tuto informaci palestinské samosprávě.

Nakonec hrozba anexe přinesla i něco pozitivního. Palestinský premiér Muhammad Ištaja oznámil mezinárodní čtyřce, tedy OSN, Evropské unii, Spojeným státům a Rusku, že samospráva je po šesti letech ochotná začít znovu jednat o svém nezávislém státě. Trvá sice jako vždy na hranicích Palestiny z roku 1967 a východním Jeruzalémě jako hlavním městě, ale Ištaja vyjádřil ochotu uvažovat o „menších územních ústupcích“, demilitarizovaném státě a přítomnosti vojáků NATO v Palestině, kteří by dohlíželi na dodržování dohod. Palestinci však budou jednat jen pod záštitou OSN, a ne Washingtonu, a jen když Izrael žádnou anexi neprovede.

Netanjahu se však zatím svého záměru nevzdal; prohlásil, že podle koaliční dohody může anexi provést „od 1. července dál“, a nemusí to „přece být přesně prvního“, a jeho blízký spolupracovník Ofir Akunis ve středu uvedl, že k anexi dojde „někdy později v červenci“. Netanjahu je přesvědčen, že by ho odstoupení od celého plánu politicky poškodilo. Aby od něj upustil, potřeboval by nějaký hodně pádný důvod.

Bude tak záležet na síle amerického tlaku, náladách Donalda Trumpa, který udělá jen to, co mu pomůže ke znovuzvolení, i na tom, zda Palestinci myslí obnovu mírových rozhovorů vážně. Američané nechtějí zahodit svůj mírový návrh, který samospráva dosud odmítala, a pokud bude šance, jak ji dostat k jednacímu stolu, může Bílý dům chtít, aby Netanjahu na anexi zapomněl.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít