Jak velká většina ohrožuje demokracii?

Minulý týden musela Poslanecká sněmovna vystrašit každého, kdo má starost o tuzemskou demokracii.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanci čtyř stran se nepřihlásili do systému, v sále nebylo dost poslanců a schůze musela být přerušena | Foto: Michal Kamaryt | Zdroj: ČTK

Poslanci čtyř stran, konkrétně za Babišovo ANO, Okamurovu SPD, komunisté a sociální demokraté se po začátku schůze, která měla zhodnotit kauzu Novičok, nepřihlásili do systému. V sále tedy oficiálně nebylo dost poslanců, a schůze musela být přerušena na neurčito. Kdy bude zase svolána, nikdo neví.

Byl to nestandardní a nevyzkoušený postup. Může se hodnotit i tak, že strany s nějakou vazbou k prezidentovi Miloši Zemanovi elegantně zabránily zbytečné debatě, která měla jediný účel, tedy znepříjemnit život hlavě státu. Ovšem zároveň byl tento krok proveden takovým způsobem, že se dal hodnotit jako ohrožení demokracie.

Poslanci čtyř stran ukázali postup, jakým se může sněmovna sama vyřadit z provozu. Pokud má určité politické souručenství dost hlasů, pak může zabránit, aby se ve sněmovně jednalo o čemkoliv. Vyřadí jí tak z provozu a vláda pak může třeba čtyři roky dělat, co chce, bez jakékoli veřejné kontroly.

Tato obava byla do značné míry rozptýlena, když se přepočetly poměry hlasů mezi poslaneckými kluby. Babišovci, Okamurovci, komunisté a sociální demokraté mají dohromady 130 hlasů, pěti zbylým stranám, které je možné nepřesně nazvat demokratickým blokem, jich zbývá sedmdesát.

Krkolomná teorie?

Mají tedy dost členů na to, aby svou účastí zajistili 67 poslanců nutných k zahájení jakékoli schůze. Jakkoli byla obstrukce většiny populistických a levicových stran neobvyklá, voliči rozdali karty tak, že se jí dá zabránit, pokud by jejich oponenti prokázali elementární disciplínu a přišli do práce.

Incident ve sněmovně přesto připomněl, jak důležité jsou v dvousetčlené sněmovně poměry hlasů a jak může být příliš jednoznačná většina rizikem pro samotnou demokracii.

Schůze k Novičoku nebude, poslanců se nepřihlásilo dost. ‚Bezprecedentní obstrukce,‘ zní z opozice

Číst článek

Vedle prosté většiny přítomných poslanců existuje i kvalifikovaná většina, kterou tvoří 101 poslanec, nutná na přehlasování veta Senátu či prezidenta. Většinu pro změnu ústavy tvoří 120 poslanců. Teď jsme byli poučeni, že existuje ještě dvoutřetinová většina 134 poslanců, která stačí, aby zablokovala zahájení schůze.

Příznivce demokracie může uklidnit, že ani zablokováním schůzí nekončí provoz sněmovny, protože stačí pětina poslanců, tedy jen 40 hlasů, na jejíž žádost musí být schůze svolána. Přesto není tato pojistka absolutní. Pokud se schůze svolávají a nikdy na ně nepřijde aspoň 67 poslanců, pak Ústava předpokládá, že po třech měsících takového pseudoprovozu může prezident vyhlásit nové volby.

Tady je však potíž se slovíčkem „může“, které obsahuje také výklad, že nemusí. Jinými slovy Ústava připouští, že pokud se dohodne prezident a 164 poslanců, může se sněmovna opravdu na čtyři roky vyřadit z provozu. Abychom se dostali do této situace, stačí populisticko-levicové většině získat jenom čtyři hlasy.

Zní to jako krkolomná teorie, nepříjemné však je, že se k ní člověk okamžitě dostane, pokud začne uvažovat o tom, co se ve sněmovně reálně událo.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme