Těch styčných ploch je v obou případech víc než dost. Litoměřického soudce Josefa Knotka soudili kvůli obviněním z korupce. Stejně jako Ratha. Odposlechy v Knotkově případu povoloval Okresní soud v Ústí nad Labem. Stejně jako v Rathově. Kauzu odstartovala žalobkyně Lenka Bradáčová. Stejně jako u Ratha. Soudce Knotek – mimo jiné – napadal způsob, jakým bylo povolení odposlechů odůvodněno. Stejně jako ...

„Způsob a rozsah odůvodnění, s nímž soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem vydal povolení, jsou přijatelné," píše se v rozsudku. Pozor, teď mluvíme o případu Josefa Knotka, o jehož případu Nejvyšší soud rozhodoval minulý měsíc. „Již v návrhu státního zástupce bylo mimo jiné zmíněno podezření, že obviněný Knotek má různým osobám opatřovat ‚prospěch spočívající v odkládání nástupu do výkonu trestu'. To, že v návrhu státního zástupce a v povolení vydaném soudcem byla uvedena i další podezření, která se nepotvrdila, nic nemění na legálnosti použití uvedeného operativně pátracího prostředku," napsal do odůvodnění soudce Nejvyššího soudu Petr Hrachovec.

V kauze Davida Ratha Vrchní soud v Praze vyčítal povolovacímu soudu, že dostatečně nezvážil, zda nešlo získat důkazy jinak než pomocí štěnic. „Například výslechem obviněných, svědků," pokusil se vrchní soud v Rathově případu nabídnout návod, jak na to.
I s tímto se Nejvyšší soud, byť v kauze Knotek, vypořádal. „Jednalo se o trestnou činnost založenou na důvěrné součinnosti osob, z nichž žádná neměla zájem na odhalení, takže nebylo reálné objasnit ji v její konkrétní podobě jinak než získáváním poznatků technickými prostředky a utajovaným způsobem."

Zní to přiléhavě, není-liž pravda? Že je to ovšem jen laický pohled? Pravda, pravda. Nechme tedy promluvit právníka. „Podle naší kauzy policisté dělali Ratha. Stejné složení přípravného řízení, stejné povolení odposlechů, přesněji prostorového sledování. I v našem případě, jak to napsala policie, tak to opsal státní zástupce, tak to opsal soud," popsal pro iROZHLAS.cz Knotkův advokát Pavel Polák. „V našem případě Nejvyšší soud řekl, že je to v pořádku na úrovni kraje i okresu. Očekávám, že jestli to u Ratha bude dělat stejný senát, musejí rozhodnutí vrchního soudu shodit, protože jinak by Nejvyšší rozhodoval pokaždé jinak," přisadil si Polák.

Jenže stejný senát o Rathovi rozhodovat nebude. A při vědomí toho, jak je v Česku oslaben princip předvídatelnosti práva, musíme úvodní větu textu škrtnout. Ani dvě vejce nejsou nikdy stejná, u soudních případů to platí tuplem. Takže zpět a oprava: Nevíme, jak Nejvyšší soud v kauze Rath rozhodne. Pokud přitaká vrchnímu soudu a označí odposlechy za nezákonné, posílí sdílenou představu o nevyzpytatelnosti českých soudů. Což při znalosti jiných hraničních kauz vlastně není nic nepředvídatelného.

Radek Kedroň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít