Po prvních primárkách v Iowě potvrdil roli favorita Bernie Sanders, naopak překvapili Pete Buttigieg a Amy Klobucharová. Po New Hampshire se tento trend potvrdil, zmínění tři politici se umístili na prvních třech pozicích – to jim dává šanci stáhnout na sebe v dalších státech hlasy, které by jinak šly ve prospěch jiných, typově podobných kandidátů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Příliš mnoho vítězů v New Hampshire

Sanders byl ve zmíněných státech úspěšný už při primárkách před čtyřmi lety, například v New Hampshire tehdy získal ještě větší podíl hlasů než tentokrát – a nakonec kandidaturu stejně nezískal. Mnohem důležitější než absolutní čísla pro něj je, že za ním výrazně zaostali jeho dva nejvýznamnější soupeři.

Zaprvé Joe Biden, který donedávna v celostátních průzkumech jasně vedl, a teď nečekaně zakolísal, pro něj v nejméně vhodnou dobu. A za druhé Elizabeth Warrenová, která Sanderse ohrožovala v úloze favorita levicového proudu. Této političce hrozí, že pokud brzy nezaznamená jasný úspěch, bude asi nucena skončit.

Nezaručení vítězové

Vítězi jsou ovšem i zmínění dosavadní outsideři Buttigieg a Klobucharová, protože se stačili etablovat v roli relevantních kandidátů i pro další hlasování. Nevýhodou pro ně je, že zatímco Sanders má nakročeno k tomu stát se jediným představitelem levice mezi demokraty, oba jeho soupeři se budou o hlasy demokratů umírněného proudu dělit a na tom Sanders může vydělat.

Ovšem ani Biden ještě není zcela mimo hru. Iowa a New Hampshire jsou malé zemědělské státy, osídlené převážně bílými Američany, kteří nereprezentují typického demokratického voliče. Teprve teď se vlna primárek přesune do států s vysokým podílem obyvatel černé pleti nebo „latinos“. Například Sanders má u Afroameričanů oproti Buttigiegovi skoro dvojnásobnou popularitu.

Ještě mnohem více se na tyto státy spoléhá nyní oslabený Joe Biden, který má mezi černými demokraty jasně největší ohlas, koneckonců byl viceprezidentem v éře Baracka Obamy. Přesto platí, že nevýrazná Bidenova kampaň mohla odklonit zájem některých aktivistů ve prospěch ostatních, zejména asi Bernie Sanderse.

V Sandersův prospěch hraje dlouhodobá konzistence jeho politického směřování, poměrně velké prostředky, které má k dispozici, a již zkušený volební tým. Jeho slabinou je, že je nejstarším z kandidátů a pro mnohé příliš nalevo.

Mnozí z demokratů ho srovnávají s Georgem McGovernem, který s vlažnou podporou své strany v roce 1972 drtivě prohrál s republikánem Richardem Nixonem. Pokud chce umírněný proud Sanderse sesadit, musí se rychle rozhodnout mezi Bidenem, Buttigiegem a Klobucharovou a netříštit jejich hlasy. 

Bloombergův duch

I v New Hampshire se nad vším vznášel duch Michaela Bloomberga, který chce naplno vstoupit do boje až začátkem března při takzvaném superúterý, během kterého se bude přerozdělovat přes 1300 delegátských hlasů v patnácti státech. Bloomberg se nespoléhá na drobnou práci svých aktivistů, ale obrovské investice do reklamní kampaně.

Převzato z Plusu

Tento podnikatel chápe svou kandidaturu jako službu Demokratické straně, protože se obává, že nominace nedostatečně silného kandidáta v podstatě znamená hlas pro Trumpa. Zrovna tak se může stát, že Bloomberg dále roztříští pole umírněných a tím pomůže Sandersovi, a v posledku i Trumpovi.

Zatím největší starost mu dělá uniklá nahrávka, na které tento bývalý newyorský starosta mluví o příliš velké zločinnosti mladých mužů ze čtvrtí obývaných menšinami. Tyto věty ho můžou přijít draho, zatím je to asi 300 milionů dolarů.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít