Proč Sinaj, proč mešita, proč teď?

Sinajský poloostrov je místo, kam miliony lidí jezdí za sluncem a teplým mořem. Je to ale také ohnisko náboženského extremismu a ozbrojeného boje proti egyptské vládě.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Problém, který Sinaj pro egyptský bezpečnostní aparát tradičně představoval, se prohloubil po vypuknutí Arabského jara

Problém, který Sinaj pro egyptský bezpečnostní aparát tradičně představoval, se prohloubil po vypuknutí Arabského jara | Zdroj: Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Do této skutečnosti zapadá i páteční útok, jakkoli se vymyká svým rozsahem. Proč právě Sinaj? Je to poměrně rozsáhlé území, které leží částečně geograficky oddělené od ostatního Egypta. Jakožto turistické centrum je důležitým zdrojem příjmů i pracovních míst.

Od výhod, které z polohy Sinaje plynou, jsou však většinou odříznuti původní, většinou beduínští obyvatelé, naopak na turismus doplácejí omezením pohybu. Tito nespokojení lidé jsou vedle určitého podílu zahraničních džihádistů hlavním zdrojem členstva pro radikální organizace. Rozlehlý, hornatý a těžko prostupný poloostrov je navíc pro skrývání jako dělaný.

Sinajský problém

Problém, který Sinaj pro egyptský bezpečnostní aparát tradičně představoval, se prohloubil po vypuknutí Arabského jara. Egyptská policie a armáda nedokázaly udržet nad územím dostatečnou kontrolu, na Sinaj také dorazily zbraně až z rozvrácené Libye. 

Situaci dále zhoršilo svržení vlády Muslimského bratrstva v roce 2013, protože část jeho přívrženců přešla do ilegality a k ozbrojenému boji. Na Sinaji se proto zachytil Islámský stát, respektive část místních teroristů se k němu formálně přijala. Své zázemí má na Sinaji i palestinský Hamás nebo libanonský Hizballáh.

Podstatná část ozbrojeného protivládního odporu a náboženského extremismu v Egyptě proto pochází ze Sinaje. Bezpečnostní situace je horší na severu, právě tam se také odehrál páteční atentát. Pro teroristické útoky v Egyptě bylo dříve typické, že se zaměřovaly na turistické cíle, na místní křesťany nebo šíity, nebo, v poslední době nejčastěji, na bezpečnostní aparát. Zabíjeni jsou ale i členové místních kmenů, kteří jsou ochotni spolupracovat s úřady.

Muslimové proti muslimům

Páteční útok je specifický tím, že byl podniknut na mešitu, na lidi, kteří přišli na páteční polední mešitu. Útok se podobá spektakulárním operacím, které dříve organizovala Al Kaida a její přidružené organizace. Pachatelé nechali odpálit nálož v budově a pak stříleli na prchající lidi a údajně i na sanitky.

Útok na mešitu je ale typický spíše pro Islámský stát, který svou pozornost zaměřil na jinak smýšlející muslimy. Tak tomu bylo i tentokrát. Terčem byla mešita, kterou údajně navštěvují súfijští muslimové.

Masakr v mešitě nezůstane bez odezvy, slíbil egyptský prezident. Letectvo zaútočilo na severu Sinaje

Číst článek

Súfijský islám je obvykle velmi mírumilovný proud, který se ale v některých ohledech odchyluje od toho, jak si „čistý“ nebo „původní“ islám představují některé teologicky radikálnější proudy. Súfiové například uctívají muslimské „světce“ nebo jejich hrobky, což je například podle salafistů porušením přísného monoteismu. 

Je tedy pravděpodobné, že pachatelé pocházejí z řad salafistů, pravděpodobně Islámského státu nebo některé organizace, která se k němu hlásí, odpovídá tomu volba terče, místo útoku a částečně i metoda. A také čas, protože Islámský stát je v Sýrii a Iráku těsně před svou porážkou a potřebuje zbytkům svých přívrženců ukázat, že je ještě tady.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme