Jana Husa mnozí použili jako objekt pro své vlastní představy a ideály

Pravda vítězí. Nápis na prezidentské standartě, který odkazuje na husovskou tradici národa. Jan Hus jako hrdina, který pro pravdu neváhal obětovat život. Jeho příběh patří ke konstitutivním pilířům české státnosti.

Komentář Kostnice Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mistr Jan Hus

Mistr Jan Hus | Foto: Adriana Krobová

Přesto, nebo možná právě proto, patří Hus k nejčastěji dezinterpretovaným osobnostem dějin vůbec. Palacký, Jirásek, Masaryk, ale také třeba Benito Mussolini, Klement Gottwald nebo Zdeněk Nejedlý – ti všichni Husa použili jako objekt pro své vlastní představy a ideály.

Kostnický koncil

Už v době českého národního obrození byl vytvořen obraz Husa jako příkladného vlastence. Příběh nespravedlivě odsouzeného mučedníka se dokonale hodil při hledání sebeurčení a legitimity národa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Martin Horálek: Jana Husa mnozí použili jako objekt pro své vlastní představy a ideály

A tak se v našem povědomí uhnízdil kostnický koncil coby zinscenovaný soudní tribunál. A král Zikmund Lucemburský jako padouch a symbol zrady národních zájmů.

Ve skutečnosti byla Kostnice dějištěm vrcholného summitu nejmocnějších mužů tehdejší Evropy. Společně se snažili nalézt východisko z politického a morálního rozvratu, způsobeného trojpapežstvím.

Zikmund během těchto jednání prokázal značnou míru diplomatické obratnosti a státnického umu. Jenže zkuste skloubit taková fakta s požadovaným protiněmeckým ostnem a s teorií, že to bylo právě husitství, které stálo na vrcholu pomyslné pyramidy českých národních dějin.

Další výraznou figurou v diskuzi o českých národních dějinách byl Tomáš Garrigue Masaryk. Na konci 19. století přišel s tezí, že jejich smysl je ve své podstatě náboženský. Husitství přitom představil jako archetypální model zápasu za náboženskou svobodu, toleranci a demokracii.

Husa pak postavil na piedestal mravních hodnot, který stál u zrodu české reformace. Na její myšlenky a ideály pak podle Masaryka navazovali další reformní a humanističtí myslitelé Evropy.

Sociální buditel

Lidice po Lidicích. Jaký byl další osud vsi, kterou chtěli nacisté vymazat ze světa?

Číst článek

Na Masarykovy ideje o předurčení českého národa k boji za pravdu a humanitu poněkud svérázně navázal komunistický ministr Zdeněk Nejedlý. V jednom ze svých projevů vykreslil Husa jako sociálního buditele, na jehož odkaz navazují komunističtí předáci třídního boje.

Boj proti církevní hierarchii a šlechtě byl nahrazen bojem proletariátu proti buržoazii. Ale i komunisté si v husovské interpretaci ponechali oblíbený protiněmecký prvek. Jen si ho pootočili po svém.

Češi prý jsou, na rozdíl od Němců, díky Husovi a husitství zvláště předurčení k úspěšnému budování komunismu.

Také v současné době cítí mnozí potřebu převyprávět si příběh Jana Husa po svém. Nejčastěji jde o racionalistické pojetí Husa coby společenského rebela a neohroženého bojovníka za pravdu.

Není se co divit. S pokračující sekularizací je Hus, coby katolický kněz a autor teologických disputací, velmi těžce uchopitelný. Nalézt cestu k věrnému obrazu kostnického mučedníka přes všechny interpretační nánosy je jistě badatelskou výzvou.

Výsledek ale bude nejspíš zajímat jen pár zainteresovaných. Zdá se mi, že tento národ potřebuje daleko spíše Husa, který je tak trochu kolektivní psychoterapeutickou pomůckou...

Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize

Martin Horálek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme