Propojení politiky a byznysu ohrožuje svobodu slova v Evropě

Že se vražda slovenského novináře Kuciaka dostala do centra pozornosti nejen v Evropě, věru nepřekvapuje. Došlo k ní v době, kdy se o funkci médií v éře internetu vedou všude vyostřené debaty.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vražda slovenského novináře se dostala do centra pozornosti nejen v Evropě | Zdroj: Reuters

Jak uvádí mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, v mnoha demokratických zemích zhoršuje postavení novinářů nepřátelská rétorika špičkových politiků vůči médiím spolu s restriktivními zákony a snahou média ovlivnit.  

Situaci v České republice lze sledovat na žebříčku informační svobody, který zmíněná organizace každoročně vydává: Česká republika v něm spadla jen za uplynulé dva roky na 23. místo ze čtrnáctého v roce 2015.  

'Nebudeme tančit na hrobě dvou mladých lidí.' Fico nařkl Kisku z popření výsledků voleb

Číst článek

Žebříček je sestavován podle mediální rozmanitosti médií, jejich nezávislosti, pracovních podmínek novinářů a jejich podléhání autocenzuře, rámcové právní situace, transparentnosti institucí a podle produkční infrastruktury v té které zemi. 

Znamená to tedy, že u nás co do svobody slova „líp už bylo“? Ne tak docela. V roce 2009 na tom Česko totiž bylo ještě o jednu příčku hůř. A v letech mezi tím zdejší média, soudíc podle výkyvů v umístění, nepřetržitě zápasila o svou nezávislost.  

Sport a porno 

Boj nekončí ani teď: poté, co se tisku v České republice kompletně zmocnili zdejší oligarchové, z nichž jeden je nyní i šéfem vlády, vzrůstá evidentně tlak i na média veřejnoprávní. 

Ani v tomto hledu ale Česká republika bohužel nevybočuje z evropského trendu. Ve Švýcarsku se o tomto víkendu bude o další existenci veřejnoprávního rozhlasu a televize dokonce hlasovat v referendu.  (Autorka text psala ještě před referendem, v něm Švýcaři nakonec zrušení poplatků odmítli, více se dozvíte zde,pozn.red.)

Účast se očekává rekordní, protože přispívat, jak to vyžaduje švýcarská ústava „ke kulturnímu rozvoji, vytváření vlastních názorů a k zábavě“, je v zemi s osmi a půl miliony obyvatel a čtyřmi jazykovými oblastmi samozřejmě nákladné.  

Rozhlasové a televizní poplatky jsou ve Švýcarsku nejvyšší v Evropě. Iniciativa několika tamních studentů ekonomie s chytlavým sloganem o poplatcích jako o „státem organizované loupeži“ a podporovaná konzervativním tiskem, pranýřujícím veřejnoprávní média jako přežitek totalitních režimů, má proto naději na úspěch.  

Silný je ale i tábor těch, kteří před likvidací veřejnoprávních médií varují. Jedním z nich je například bývalý šéf soukromé televize SAT 1 Roger Schawinski, podle něhož nemají iniciátoři kampaně ponětí o tom, jak fungují soukromá média. Na volném trhu, bez konkurence veřejnoprávních médií, by podle jeho slov záhy nezůstalo nic než sport a porno. 

Shodou okolností budou o budoucnosti svého mediálního trhu v neděli nepřímo rozhodovat i Italové v parlamentních volbách. Pokud by se dostal opět k moci mediální magnát Silvio Berlusconi, vznikla by konstelace podobná té, která teď existuje u nás, kdy je ekonomická moc propojena s mocí politickou a mediální. Což je kombinace s potenciálem podrýt každý demokratický systém.  

Asociace Evropských novinářů teď zkoumá, zda by se dalo rozdělení těchto mocenských oblastí zakotvit v evropských smlouvách. Což bude běh na velmi dlouhou trať. A s nejistým výsledkem. Mezitím je to na voličích. 

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme