Ale nevypadá to. Hejtmanka proti vydanému interview neprotestovala, neozvalo se ani hnutí ANO, mlčí i sociální sítě Andreje Babiše. Takže to bude nejspíš pravda a ta pravda je poměrně dost děsivá.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Místopředsedkyně zdaleka nejsilnější české politické strany, kterou volí 30 procent obyvatelstva, navrhuje naprosto zásadní změnu zahraniční politiky, která by neznamenala nic menšího než bezpečnostní katastrofu. Protože myšlenka, abychom se stali „neutrálním mostem mezi Západem a Ruskem“ není snad ani naivní. Je extrémně hloupá a nebezpečná.

A samozřejmě, dalo by se říct: tohle je možná ne úplně promyšlený názor političky, která je rychlými výroky proslulá. Je to „jen“ hejtmanka, Andrej Babiš z ní nehodlá udělat ministryni zahraničí (i když to kdysi zmiňoval) ani obrany.

Jenže to tak není. Hejtmanka Jermanová neplácá, co ji slina na jazyk přinese. Jen chytá vítr a zjišťuje, že to, co bylo kdysi z praktických důvodů tabu, se stává přijatelným, téměř mainstreamovým postojem.

Byl to skutečně vtip?

Můžeme vést dlouhé debaty o místě Česka v EU, o přijetí eura, o tom, zda se máme snažit zařadit se do tvrdého evropského jádra. Je to mimochodem debata, která je neustále korigována a usměrňována především ekonomickou realitou.

Ovšem víc než 20 let tu také platil konsensus demokratických stran: členství v NATO je pro Česko životně důležité - a to bylo ještě v době, kdy se Rusko zmateně potácelo v chaosu 90. let.

Zůstane věčnou zásluhou Miloše Zemana, že jako předseda ČSSD vyslyšel názor jednoho křídla své strany kolem Stanislava Grosse a netrval před 20 lety na referendu o vstupu do Aliance. Vzorně pak spolupracoval s NATO i během útoků na Jugoslávii v roce 1999, ačkoliv to pro mnoho jeho spolustraníků nebylo jednoduché přijmout.

Jenže to už je taky skoro 20 let. Od té doby se mnoho změnilo - zejména za posledních pět let. Mimo jiné i proto, že z ODS a ČSSD, kdysi dvou garantů českého členství v NATO, jsou dnes malé, v lepším případě středně velké strany, jejichž společný zisk v podzimních sněmovních volbách nebyl o mnoho vyšší než ten KSČM a SPD, které naše členství v NATO odmítají. Jasno mají sice naštěstí i v KDU-ČSL, TOP 09 a u Starostů, ovšem ani to nemusí stačit.

Stačí si vzpomenout na prezidenta Zemana, který už před několika lety vyhlásil počátek nové éry „nezávislé zahraniční politiky“ charakterizované jeho neochvějnou loajalitou k Rusku, jež považuje NATO za svého hlavního nepřítele - a zjistíte nemilou skutečnost: kdysi pevný konsensus se rozpadl.

A tak odpovědnost leží na Andreji Babišovi a jeho ANO. Teoreticky tam mají vcelku jasno, i když u Babiše je jeho loajalita k Západu pouze otázkou umístění jeho byznysových aktivit.

A není náhoda, že Jermanová pronáší své šílené vize v době, kdy z prvních řad ANO odcházejí jistě lehce kritizovatelní, ale o našem směřování vcelku pevně přesvědčení politici, jako Stropnický, Pelikán nebo nakonec i Karla Šlechtová.

Možná to je až příliš pesimistický pohled. Možná je Andrej Babiš skutečně oddaným přívržencem našich bezpečnostních záruk i závazků. Už brzy to poznáme: podle toho, jak si poradí s nehorázným požadavkem KSČM na omezení našich zahraničních vojenských misí.

Pak si budeme možná znovu moci myslet, že to interview Jermanové byl skutečně jen takový vtip, jehož absolutní nevhodnost už předseda vlády v demisi hejtmance důrazně vysvětlil. A demokraticky jí nařídil, aby ho už nikdy neopakovala.

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít