Předseda Evropské komise se možná loučil s funkcí, protože příští rok mu skončí volební období. A nebo naopak vytáhl do boje za získání druhého období v čele kontinentální vlády. Jistě i proto jedním z hlavních námětů projevu učinil ochranu vnějších hranic, věc nyní tak emocionálně a politicky nabitou.

Převzato z Plusu

Tentýž Juncker, který před dvěma lety prohlásil, že hranice jsou nejhorší vynález v dějinách lidstva, se v projevu přihlásil k mnohem tvrdší ostraze vnějších hranic Evropské unie. Pro tento účel chce do dvou let posílit Frontex, unijní agenturu, jež má „pomáhat“ členským státům s ochranou hranic.

Předseda Evropské komise nepochybně reagoval na poslední vývoj, posilování různých antiimigračních a také euroskeptických stran - naposledy teď v neděli dokonce i v dosud vzorném Švédsku.

Jistě ale také věděl, že kancléřka Angela Merkelová už si na Řecku a Španělsku vynutila, aby z Německa přijímaly zpátky migranty, kteří prošli přes jejich území. A nepřehlédl, že nová italská vláda odmítá do svých přístavů vpouštět lodě s migranty vylovenými ve Středozemním moři. Nedostal se přece na vrchol evropské politiky proto, že by ignoroval realitu.

Dejte nám pravomoci

Potud mohou euroskeptici slavit. Juncker, celoživotní bojovník za jednotnější a silnější Evropu, však tyto kroky použil jako nástroj pro prosazování svých cílů – tedy větší centralizaci rozhodování uvnitř EU a v souvislosti s tím další federalizaci Evropy.

Například posílený Frontex by podle jeho názoru měl mít nejen několikanásobně (!) početnější mužstvo, ale také větší pravomoci, jednotné (!) velení a byl by vybaven právem operovat uvnitř členských států. Ochrana vnějších hranic by byla vlastně federalizována. Chcete ochranu před migranty? Předejte nám pravomoci.

Stejné jádro obsahuje Junckerův sen o euru jako měně, která alespoň částečně vytlačí dolar v mezinárodních obchodních transakcích. To ale mimo jiné znamená tlak na nečleny eurozóny, ať se přidají nebo odpadnou z pelotonu.

Centralizační či federalizační potenciál má i Junckerův záměr nutit poskytovatele některých internetových služeb, aby urychleně stahovali teroristickou propagandu, stejně jako úvahy o rozšíření působnosti teprve připravovaného Úřadu evropského veřejného žalobce.

I plány na evropský „Marshallův plán“ pro Afriku obsahují podobné jádro. Evropa by v Africe jako nová velmoc bojovala s čínským vlivem, ale také by dosahovala svých politických cílů, třeba právě zřízení sběrných táborů pro migranty mimo hranice unie. Jak jinak lze naplnit sen eurokritiků než pomocí jednotně uplatňované těžké váhy půlmiliardové Evropské unie?

Visegrád zpozorněl

Dále je tu otázka odbourání práva veta při hlasování v některých otázkách, jako je zahraniční politika, daně nebo lidská práva, tedy zavedení většinového rozhodování.
A v neposlední řadě věc, která v Junckerově projevu zaujala jistě hlavně Středoevropany. Totiž slib, že Evropská komise bude čelit útokům na vládu práva v členských zemích.

Byla to jasná narážka na již běžící řízení proti Polsku kvůli jeho sporné reformě soudnictví a nejnověji i v souvislosti s kritikou Maďarska.

Evropský parlament dal krátce poté Junckerovi zapravdu a jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie v souvislosti s činností vlády Viktora Orbána.

Juncker ve svém projevu o stavu Evropské unie konečně jasně pojmenoval některé problémy a dokonce je slíbil vyřešit. Ovšem za cenu, kterou někteří nebudou ochotni zaplatit.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít