Druhá světová válka pokračuje v Jeruzalémě

Druhá světová válka neskončila. Její zatím poslední bitva se odehrává v Jeruzalémě. Naštěstí bez prolévání krve. Násilí se páchá jen na historické pravdě.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Desítky státníků si ve čtvrtek vzpomínkou v jeruzalémském památníku obětem holokaustu Jad vašem připomenuly vyvražďování Židů za 2. světové války a 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi

Desítky státníků si ve čtvrtek vzpomínkou v jeruzalémském památníku obětem holokaustu Jad vašem připomenuly vyvražďování Židů za 2. světové války a 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi | Foto: Abir Sultan | Zdroj: Reuters

Jde o válku o výklad událostí z let 1939–1945. Druhá světová válka, jak se ukazuje, není pro středo- a východoevropské národy minulostí, ale naopak žhavou přítomností. Toho využívají vlády a jiné organizace, aby vzpomínku na někdejší utrpení použily pro své současné mocenské boje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Jana Fingerlanda

Tento spor se přenesl na velké mezinárodní setkání u příležitosti 75. výročí osvobození Osvětimi sovětskou armádou. Jeruzalémský památník Jad vašem pozval vysoké představitele desítek států. Při hlavní ceremonii přitom měli promluvit zástupci států protihitlerovské koalice – tedy Ruska, Británie, Francie a USA – a také dnešního Německa jako „dědice viny“ za holokaust.

Duda nesouhlasí

Jak známo, proti tomu se ohradil polský prezident Andrzej Duda, který se cítil dotčený, že nedostal možnost mluvit vedle zmíněných zástupců vítězných zemí. Polsko bylo podle něj mezi státy s největším počtem obětí, a pokud mohou v Jeruzalémě mluvit zástupci zemí s kolaborantskými vládami, měl by mít toto právo i polský prezident.

Duda se tedy rozhodl do Jeruzaléma vůbec nepřijet. Představitelé památníku Jad vašem namítli, že se o jeho přání dozvěděli jen z médií. Žádnou žádost údajně oficiálně nedostali. Památník prý také polskému prezidentovi nabídl čestnou úlohu mluvčího při zahájení celé ceremonie, to ale odmítl.

Státníci si v Izraeli připomněli osvobození Osvětimi. Netanjahu přirovnal Írán k nacistickému Německu

Číst článek

Ve skutečnosti se však v Jeruzalémě také asi báli, že se ze vzpomínkové akce stane kolbiště soupeřících narativů několika států a národů. Duda se totiž netajil, že chce veřejně polemizovat s ruským prezidentem na téma historických vin.

Představitelé polské vlády v minulých letech označili Sovětský svaz za jednoho z hlavních viníků 2. světové války, zejména kvůli dohodě Ribbentrop-Molotov a společné okupaci Polska, která trvala až do německého útoku na Sovětský svaz.

Dřívější polský ministr zahraničí také prohlásil, že Osvětim vlastně osvobodili „Ukrajinci“, totiž 1. ukrajinský front, a ne „Rusové“. Jejich dnešní představitel v Kremlu tedy nemůže hovořit jménem osvoboditelů tohoto vyhlazovacího tábora.

Putinova verze

Naopak podle současné ruské vládní garnitury patří k předním viníkům předválečné Polsko, které v roce 1934 podepsalo dohodu o neútočení s Německem. Zmiňuje také nároky, které vůči Československu vzneslo Polsko v souvislosti s mnichovskou dohodou, případně sporné kroky meziválečného Polska vůči vlastní židovské komunitě.

Tyto spory si nelze odmyslet od řady dalších okolností, například ruské „politiky paměti“, která vidí ve Velké vlastenecké válce proti hitlerovskému Německu osu novodobých ruských dějin. Nebo zvyk označovat všechny oponenty, včetně těch současných, za „fašisty“. Ten byl dosud uplatňován hlavně proti Ukrajině. Nyní přibylo Polsko – ale i někteří politici u nás.

Roli ovšem hraje také snaha současné polské vládní garnitury, která vytáhla do boje za změnu vnímání úlohy Polska za války. Jedním z prvních kroků byl pokus vytlačit v anglosaském prostředí běžné označování nacistických vyhlazovacích táborů v Polsku jako „polských“ táborů.

Viníci a neviníci

Tato snaha ale pokračovala potlačováním hlasů narušujících tu verzi dějin, ve které by okupované Polsko vystupovalo jen jako hrdinský národ nebo nevinná oběť. Konkrétně šlo o roli některých Poláků v nacistické vyhlazovací politice. Tyto spory vedly k hořkým sporům s Izraelem a jeho vládou, přitom se bohužel couvalo od řady úspěchů dosažených při jednáních mezi minulými polskými vládami a jejich izraelskými protějšky.

Zmínili jsme pouze některé aspekty rusko-polského sporu o rozdělení viny, nebo naopak status morálního vítěze. Jeruzalémská válka o výklad dějin má ve skutečnosti řadu dalších vrstev a zapojili se do ní Ukrajinci, izraelská vláda a v různé podobě také evropské či světové židovské organizace.

Jenže Duda do Jeruzaléma nedorazil, zatímco Putin ano. Polský prezident tak možná mohl skórovat v domácí kulturní válce, jenže jeho ruský protějšek získával body nejen doma, ale i před světovými kamerami.

Bylo by ale škoda, kdyby se z toho vytratilo vědomí, že šlo možná o poslední velkou akci tohoto druhu za účasti lidí, kteří byli v Osvětimi vězněni.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme