Ať žije krásná česká Ústava

Nejsou to kulaté narozeniny jako loni, ale česká Ústava si zaslouží, aby její přijetí v prosinci 1992 bylo připomínáno pravidelně.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústava České Republiky

Ústava České Republiky | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Už proto, že díky ní žijeme i přes viditelně autoritářské tendence některých aktuálních držitelů moci ve svobodné a demokratické zemi.

Příběh vzniku konstituce samostatného českého státu byl popsán mnohokrát, mimořádně poutavě to třeba udělal v knize o „dědečkovi ústavy“, soudci Vojtěchu Ceplovi, novinář, právník a dnes komunální politik Tomáš Němeček.

V poslední době slyšíme čím dál intenzivnější odsudky 90. let jako doby divokého, někdo říká mafiánského kapitalismu, doby bez pravidel a elementárního vkusu v oblékání.

Má to svou logiku, pokud nám momentálně vládnou lidé, kteří sice v 90. letech položili základy svého bohatství, dnes o tom raději příliš nemluví a paušální zatracení jedné velmi složité historické éry se k tomu hodí úplně nejlépe.

Co dnes Ústava nedovolí

Ano, 90. léta byla trochu divoká, syrová, stalo se v nich mnoho nepěkného, protože co by se asi tak dalo čekat, když po 40 letech otevřete papiňák. Ale stejně tak se Čechům v té době pozoruhodně úspěšně podařilo položit základy nového státu, který na nich funguje dodnes. A Ústava patří mezi ně.

Zvlášť, když si uvědomíme, že se začala psát teprve v létě 1992, kdy bylo jasné, že společný stát končí. Zvládnout základní předpis státu za čtyři měsíce je v podstatě neuvěřitelné, což zvlášť vynikne ve srovnání například s délkou sestavování regulerní vlády po posledních volbách nebo opravou D1.

Nová Ústava vznikala v době, kdy byly politické špičky země v čele s Václavem Klausem (ODS) plně zaujaty velmi obtížným (a brilantně zvládnutým) dělením federace. A také v atmosféřé, kterou zřetelně ovlivnilo rozdělení rolí pro dva nejvýznamější politiky té éry. Václav Klaus již českým premiérem byl, Václav Havel se prvním českým prezidentem měl stát - a také se jím v lednu 1993 stal.

A tak se pochopitelně hrálo i o jejich vzájemné postavení. I proto je role českého premiéra významně silnejší než ta prezidentská, zvlášť do doby, kdy česká Ústava prodělala svou zřejmě nejvážnější změnu a v roce 2011 byla zavedena přímá volba prezidenta. (Mimochodem, Václav Havel za ní lobboval už v létě 1992.)

Ústava se ale přes toto tempo i osobní tóny, které její přípravu provázely, osvědčila v základní věci: Jen velmi obtížně lze přes ni změnit charakter země. Její brzdy a pojistky fungují - čemuž nejlépe napomáhá Senát, o jehož smyslu se vedly debaty už na podzim 1992, stejně jako v dalších letech, než byl na podzim 1996 konečně naplněn.

Mimochodem, většinový volební systém pro horní komoru se do Ústavy dostal až při projednávání v České národní radě 16. prosince 1992 na návrh nezávislého, dávno zapomenutého poslance Hirsche. Takhle přijímat Ústavu bylo skutečně možné jen v té době.

Ústavní právníci budou mít nepochybně mnoho podnětných návrhů, jak Ústavu po 26 letech vylepšit - často se třeba mluví o chybějících lhůtách třeba při některých krocích, kupříkladu jmenování premiéra hlavou státu. (Na podzim 1992 zjevně převážil názor, že není třeba, aby Ústava svou podrobností připomínala návod k automatické pračce.) To je úplně legitimní debata.

Zároveň je ale jisté, že momentálně ani vládnoucí společenská většina složená z prezidenta, předsedy vlády a jeho hnutí, komunistů a SPD nemá a hned tak nebude mít sílu základní pravidla změnit, jakkoliv by si to moc přála a její vůdci mluví o likvidaci Senátu či změně volebních zákonů.

Česko ještě nikdy nebylo tak blízko změně charakteru země, ani v čase opoziční smlouvy, která nakonec také narazila na Ústavu a její instituce. Ústava to nedovolí ani dnes.

Český stát má štěstí - má dobrou Ústavu.

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme