Obrana jedné ‚odpornosti‘: proč se ptáme na prezidentovo zdraví

Banální otázka se zvrhla v diskusi o tom, jaké dotazy mohou novináři klást a jaké nikoliv. Do role rozhodce na poli slušného chování se pasoval Jiří Ovčáček, toho času tiskový mluvčí prezidenta republiky.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman po skončení tiskové konference se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

Prezident Miloš Zeman po skončení tiskové konference se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

Když minulý týden navštívil prezident Miloš Zeman Polsko, odehrála se v Erbovním sále Prezidentského paláce scéna, kterou tamní žurnalisté nepamatují.

„Prosím, otočte kamery na druhou stranu,“ vyzvala pracovnice polského protokolu přítomné novináře. Končila tisková konference a prezidenti Polska a Česka se chystali zvednout ze svých židlí a odejít.

Když kameramani neuposlechli, svůj požadavek zopakovala. „Otočte kamery do strany,“ řekla důrazněji v polštině. Až teprve poté, co zkontrolovala, že objektivy míří do zdi, státníci odešli ze sálu.

„Jsem v šoku, nikdy v životě jsem neslyšel o tom, že by se kamery během příchodu nebo odchodu politiků otáčely na druhou stranu. Nikdy jsem se s takovou situací nesetkal,“ komentoval to pro nás například parlamentní zpravodaj polského rádia TOK FM Roch Kowalski. A nebyl jediný. „Často natáčím různé politiky a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by kdokoli žádal o to, aby se odvrátily kamery,“ přidal se Paweł Sierpiński, majitel produkční společnosti, která přenosy z podobných událostí zajišťuje.

Nebyla to přitom jediná změna zvyklostí. Tiskové konferenci předcházel vítací ceremoniál. Miloš Zeman sice pozdravil nastoupené vojsko, jeho přehlídku ale nevykonal.

„Celá ceremonie a uvítání Zemana byly změněny, prezident se nepozdravil s přítomnými nastoupenými diplomaty, nepředstoupil před vojáky ani novináře,“ popsal fotograf agentury East News Stanisław Kowalczuk, který čtvrteční konferenci fotil.

Zhoršuje se snad prezidentův stav?

Jistě, prezident má polyfunkční neuropatii, obtížně se pohybuje, to není tajemstvím.

Ochranka se jej obvykle při pohybu na terénních nerovnostech snaží zakrýt, při domácích vystoupeních se běžně mění program tak, aby mu vyhovoval, stěhují se volební komise, aby se nemusel trmácet do schodů. A tak podobně. Už jsme si zvykli, už se nad tím ani nepozastavujeme. Ale zákaz focení? Ten tu byl poprvé. Proč? Zhoršuje se snad jeho zdravotní stav? Budou se muset kamery otáčet i při tuzemských cestách?

Redakce serveru iROZHLAS se proto už v pátek dotázala hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka. Místo odpovědi však e-mail s dotazem vyvěsil na sociální sítě – na ty profily, které i když jsou uvedeny jako účty mluvčího prezidenta a často sdělují oficiální zprávy Pražského hradu, považuje je hradní kancléř a Ovčáčkův nadřízený Vratislav Mynář za soukromé.

Otázky, které mu položil iROZHLAS, doplnil slovy: „Tak tohle je vážně míněný dotaz veřejnoprávního rozhlasu, který si všichni platíme. Odpornost, kterou musí každý slušný člověk odmítnout!“

Mělo to dvojí efekt: zájemci se mohli přesvědčit, že kolegyně svůj dotaz formulovala slušně a věcně. A současně rozpoutal diskusi, která měla jen na twitteru 282 reakcí. A na facebooku další stovky.

Je to už šest dní, co čekáme, až tiskový mluvčí Jiří Ovčáček začne dělat svou práci a odpoví. Mezitím už dorazila reakce z Varšavy, kde si tamní úřady mezi sebou náš dotaz pinkaly jako pověstný horký brambor, aby na konec potvrdily, že zákaz natáčení vzešel od české strany.

Že se české odpovědi nejspíš nedočkáme, jsme odtušili z rozhovoru, který Jiří Ovčáček poskytl v pondělí Parlamentním listům. Dobrou polovinu interview věnoval právě dotazu, který podle něj nebyl věcný. Ostuda, nenávist, trapnost, dá se shrnout jeho expozé.

Místo odpovědí čekáme školení

Jako šéfredaktor serveru iROZHLAS.cz zkrátka trvám na tom, že šlo o legitimní dotaz. Obdobně jako když domácí a světová média zkoumala, proč se Zeman při čínské návštěvě na focení světových státníků nechal přivézt golfovým vozíkem.

Popravdě, na začátku jsme to brali jako rutinní otázku, z níž dost možná nemusela vzniknout ani řádka. Tak trochu jsme čekali, že se nám vrátí odpověď ve smyslu: Pan prezident měl za sebou náročný program, den před odletem vykonával státnické povinnosti na ruské ambasádě, poprosili jsme proto polský protokol o ohleduplnost...

Místo toho už víc než sto hodin čekáme na odpověď. A můj osobní tip zní, že spíš než ona se objeví další rozhovor, v němž nám Jiří Ovčáček poskytne školení, jaké otázky pokládat smíme, a které ne.

Radek Kedroň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme