V kauze Vrbětice je zatím více otázek než odpovědí

Muniční sklad ve Vrběticích po dvou explozích v roce 2014 vybuchl potřetí — tentokrát politicky. A i nyní budou po prvotní politické explozi v podobě oznámení premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), že za výbuchy ve Vrběticích jsou ruské tajné služby, následovat další.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Areál ve Vrběticích 11. prosince 2014 | Zdroj: Profimedia

V celé kauze totiž zůstává řada nezodpovězených otázek, přičemž odpovědi na každou z nich mohou způsobit politické zemětřesení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Jiřího Pehe

Ta první zní, jak dlouho české tajné služby o zapojení ruských agentů v sedm let starých vrbětických explozích věděly.

Pokud je tomu už delší dobu, pak je otázkou, kdo z politiků byl o vyšetřování informován, a jestli se někteří, jako prezident Miloš Zeman, nepokoušeli vyšetřování mařit. Třeba v podobě útoků na Bezpečnostní a informační službu (BIS).

Česká hlava státu totiž už několik let sabotuje západní politiku protiruských sankcí po ruské anexi Krymu. A prezident i lidé okolo něj se angažují v zajištění ruské účasti na dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. V poslední době pak je prezident nejviditelnějším advokátem dovozu ruské vakcíny Sputnik V, i když nemá evropskou certifikaci.

Vyhlášení války Hradu?

Jak dlouho právě prezident může vědět o tom, že za výbuchy ve Vrběticích byly ruské tajné služby, je důležité znát i proto, že by to stavělo do nového světla i jeho další kroky ve vztahu k Rusku.

Před pár lety kupříkladu naznačoval, že novičok použitý ruskými agenty v britském Salisbury k atentátu na bývalého ruského agenta Skripala, byl možná vyroben u nás. Dokonce zaúkoloval české tajné služby, aby tuto nesmyslnou spekulaci vyšetřily.

Dlouhodobě se nejen snaží o sesazení ředitele Bezpečnostní a informační služby Michala Koudelky, ale před půl rokem též požadoval seznam ruských agentů, které BIS sleduje, stejně jako náhled do živých kauz. To vše nyní dostává ve světle kauza Vrbětice nové rozměry.

Je se také nutné ptát, jak moc jsou snahy komunistů a SPD Tomia Okamury dosáhnout pádu Babišovy vlády koordinovány s Hradem. A jestli Hrad tuto iniciativu neposvětil právě proto, že už mohl nějakou dobu vědět, že se ruské angažmá ve Vrběticích dostane na veřejnost.

Prezident tak mohl stát o to mít vlastní vládu nejen kvůli svým prioritám, ale i proto, aby měl dění, které po oznámení ruského zapojení do výbuchů ve Vrběticích vypukne pod kontrolou.

Cesta do Moskvy?

Stejně zajímavá bude odpověď na otázku, proč Hamáček plánoval cestu do Moskvy. Údajně za obstaráním Sputniku V, když, jak už sám přiznal, o závěrech českých tajných služeb o tom, kdo stojí za výbuchy ve Vrběticích, věděl už od 7. dubna.

11 dní, které předcházely odhalení ruských špionů: utajená schůzka, odvolání ministra, cesta pro Sputnik

Číst článek

Byly jeho plány na cestu do Moskvy jen zástěrka, nebo tam měl – pravděpodobně na základě hradních instrukcí – skutečně jet? Co tam chtěl v takovém případě reálně dělat?

Zajímavé je i načasování oznámení. Byl to výsledek autonomního rozhodnutí Babiše a Hamáčka, anebo se dostali pod tlak, protože informace se dostaly do médií?

Anebo, jak se už začalo spekulovat v zahraničních médiích, s tím má co do činění i skutečnost, že americký prezident Joe Biden uvalil před několika dny na Rusko sankce a vyhostil několik ruských diplomatů. Biden velmi stojí o evropskou podporu.

Vyhnout se nelze ani otázce, zda Babišovo oznámení o možném ruském teroristickém činu u nás nebylo vyhlášením války Hradu, který se ho evidentně snažil v posledních týdnech zbavit.

Ředitel BIS Koudelka totiž poděkoval za rozhodnost v celé věci právě premiérovi. A také ministru zahraničí, přičemž nebylo jasné, zda myslel Hamáčka, nebo odvolaného Tomáše Petříčka, který je označován za hlavní zdroj informací o vrbětické kauze pro některá média.

Jisté je, že odpověď na každou z těchto otázek může způsobit zemětřesení na české politické scéně.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme