Velká část amerických studentů, kteří po střední škole pokračují v dalším vzdělávání, využívá možnosti získat nějakou formu půjčky – na školné i na náklady studentského života.

Přehrát

00:00 / 00:00

Biden si kupuje studenty, studenti zase Bidena

Tento systém nebyl dlouho vnímán jako problematický. Drtivou většinu půjček poskytuje federální vláda a vyšší vzdělání v americké ekonomice obvykle vedlo k mnohem vyšším příjmům. Například za celou kariéru získá zaměstnanec s bakalářským diplomem o milion dolarů větší příjem než ten, kdo má jen střední školu.

Změna perspektivy

Jenže v posledních letech se něco změnilo. Ještě v roce 2004 byl součet všech dlužných částek asi 250 miliard dolarů, koncem loňského roku to bylo už 1,7 bilionu, zadlužení se tedy během jedné generace několikanásobně zvýšilo.

Změnila se také ekonomika a struktura profesí, které mohli absolventi získat. Vliv měla ekonomická krize z doby před deseti lety a znovu pandemie covidu v posledním roce.

Převzato z Plusu

A v neposlední řadě, změnilo se také vnímání studentských dluhů. Nastoupila generace, která je vnímá jako nespravedlivé, jako projev celkového nezdraví americké společnosti, prý příliš založené na soutěži a úspěchu.

Logicky se to projevilo i v politice, zejména v demokratické straně. Mladší progresivci získali silnou roli při výběru prezidentských kandidátů a jejich představitelé pronikli i do Kongresu. A nyní tlačí na Joea Bidena, aby studentské dluhy nechal odepsat.

Mezi nimi je i Elizabeth Warrenová, rovněž uchazečka o prezidentskou nominaci. Ona a její kolega Chuck Schumer tvrdí, že odbourání dluhů za studium by prospělo i americké ekonomice, protože by bývalí studenti nebyli tíženi dluhy a mohli utrácet za domy, auta anebo by snáz rozjeli vlastní podniky.

Roli hraje i fakt, že muži splácí snáze než ženy a bílí snáze než ostatní. Má tedy jít o příznak strukturálních nespravedlností americké společnosti. Afroameričtí studenti pocházejí z chudších rodin, musejí si proto půjčovat větší částky – a často pak mají nižší mzdy.

Prezidentské dilema

Určité kroky v úlevách studentům udělal už Donald Trump, který během pandemie v případě federálních půjček pozastavil splátky a úročení dluhu. Údajně se zajímal i o další kroky, ale podle analýzy svého ministerstva školství neměl pravomoc udělat víc bez souhlasu Kongresu.

Jeho republikáni se na odepisování studentských půjček často dívali nepřátelsky. Domnívají se, že studentský dluh stále je cesta k lepšímu příjmu, a také ho nevidí jako zásadní překážku v dalším životě.

Průměrný student dluží něco přes 25 tisíc dolarů a nejčastější splátka je méně než 400 dolarů měsíčně. Asi polovina studentů končí vzdělání s žádným, nebo jen malým dluhem.

Nárůst studentského dluhu souvisí i s tím, že na studia chodí stále více studentů a stále častěji z chudších rodin.

Je tu také argument, že zrušení dluhu by bylo nespravedlivé vůči studentům, kteří v minulosti museli splatit vše, a těm, které to čeká v budoucnu.

Je tu také nespravedlnost jiného druhu. Studenti z rodin se středními příjmy nedosáhnou na řadu úlev pro chudší uchazeče, a tak paradoxně končí s většími dluhy.

A v neposlední řadě si řada konzervativců myslí, že určité části aktivistů se prostě nechce přijmout náročnou práci s dobrým platem, což by ale měla být jejich soukromá volba.

Joe Biden je v celé hře o studentské dluhy kdesi uprostřed. Ví, že se k věci musí nějak postavit, a navrhl proto úlevu v podobě odpisu deseti tisíc dolarů z každého dluhu. Odvolává se na to, že na větší krok nemá pravomoc, musel by jej prý provést Kongres a v tom by pravděpodobně demokraté nezískali dost republikánů na svou stranu.

Jenže levice demokratické strany a organizovaní studentští dlužníci žádají, aby prezident pouhým exekutivním příkazem zrušil až padesátitisícové dluhy. Ty jsou nejtypičtější u afroamerických studentů, obvykle voličů demokratické strany.

Výsledek boje o podobu úlev asi bude odrazem síly jednotlivých proudů v americké politice i s výhledem na příští kongresové i prezidentské volby. Mimochodem, dosti úspěšný uchazeč o demokratickou nominaci Bernie Sanders soudil, že vysokoškolské vzdělání by mělo být ve Spojených státech zcela zadarmo.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít