Odborářská ofenziva

Českomoravská konfederace odborových svazů doporučila odborářským vyjednavačům požadovat ve firmách růst platů o sedm až devět procent a současně usilovat o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) | Zdroj: Úřad vlády

Když roste ekonomika, je to podle odborů ta správná chvíle, kdy mají růst také mzdy.

Podle očekávání oponují odborářům zaměstnavatelé. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se nechal slyšet, že zaměstnavatelé nyní přidávají na platech sami a odboráři že se vlamují do otevřených dveří.

Vzhledem k tomu, že podle předáka odborářů Josefa Středuly zaměstnavatelé zaměstnancům zatím dobrovolně nic nedali, budou se do otevřených dveří vlamovat preventivně. Aby si zaměstnavatelé nemysleli, že zaměstnancům stávající mzda stačí.

Při té příležitosti se ukáže, že pan Dlouhý nemá úplně pravdu. Někde se odboráři budou vlamovat do dveří zavřených a vyjednávání o platech bude drsné. Tak je to ale v kapitalismu správně.

A zaměstnanci by měli založit odbory

Bylo by ekonomicky nesmyslné, kdyby zaměstnavatel na mzdách vyplatil víc, než je nezbytně nutné. Stejně tak by bylo nenormální, kdyby byli čeští zaměstnanci spokojeni s tím, že za více práce při srovnatelné produktivitě dostávají třetinu toho, co zaměstnanci v sousedním Německu.

Kratší pracovní doba i zvýšení mezd až o devět procent. Odboráři zveřejnili své požadavky

Číst článek

Odboráři tvrdí, že se „dosud nestalo, že by u nás kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz“.

Myslí to zřejmě tak, že jejich požadavky jsou realistické, ale také se to dá brát jako přiznání, že se české odbory zbaběle drží při zdi a jsou spoluviníky levné práce, proti které brojí.

V tržní ekonomice cena vyrobených produktů neodpovídá nákladům, nýbrž poptávce. Proto ani cenu práce nelze objektivně odvodit od produktivity. Práce má jen tu cenu, na které se zaměstnavatel se zaměstnancem shodnou.

Jde o cenu, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vnutí, anebo o cenu, kterou si zaměstnanec na zaměstnavateli vyvzdoruje. Tam, kde za zaměstnance vyjednávaly odbory, byla v posledních letech mzda výrazně vyšší než ve firmách bez odborů.

Poučení z toho je dvojí: zaměstnavatel by měl vstřícností k zaměstnancům předejít tomu, aby založili odbory. A zaměstnanci by měli založit odbory, pokud chtějí, aby k nim byl zaměstnavatel vstřícný.

Ivan Hoffman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme