Případ Juliana Assange je morálně dvojznačný

Zatčení Juliana Assange na ekvádorském velvyslanectví v Londýně je přelomem, ale nikoli koncem vleklého příběhu. Když zakladatel serveru Wikileaks před sedmi lety dorazil na ambasádu a porušil tak podmínky propuštění na kauci, mohl se spoléhat, že díky přízni tehdejšího levicového ekvádorského prezidenta Rafaela Correy jeho sice nepohodlný, přesto spolehlivý azyl zabrání, aby někdy stanul před soudem.

Komentář Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Julian Assange byl zatčen na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. | Foto: Victoria Jones | Zdroj: ČTK/AP

To je důležitý aspekt věci, protože Assangeův příběh se od počátku vyznačuje dvojznačností.

Britové zatkli Assange, porušil podmínky kauce. USA ho viní ze spoluúčasti na získání tajných informací

Číst článek

Na jedné straně jsou sympatie k australskému novináři, který prostřednictvím WikiLeaks zveřejnil množství důležitých informací z utajovaných dokumentů například o poměrech na americké vojenské základně Guantánamo, kde jsou vězněni podezřelí z páchání teroristických útoků.

Proti informacím, u nichž bylo jejich zveřejnění beze sporu ve veřejném zájmu, stojí vážné námitky, že na WikiLeaks se objevily i údaje, které ohrozily bezpečí a život mnoha lidí, a to nejen vojáků, ale i civilistů, a s tím i pochybnosti, nakolik si Julian Assange připouští odpovědnost za důsledky svých činů.

Nestranný a spravedlivý proces

Tajné nahrávky i kopie lékařských zpráv. Server WikiLeaks obvinil Ekvádor ze špehování Assange

Číst článek

S odpovědností souvisí důvod, proč byl nakonec vyhoštěn z ekvádorského velvyslanectví. I v něm nadále vyvíjel politickou činnost. S odpovědností souvisí i jeho neochota odpovídat na konkrétní obvinění z trestných činů, jako například znásilnění, jak to formulovala obžaloba ve Švédsku, nebo z vyhýbání se spravedlnosti, ať už ve Švédsku nebo v Británii.

Všechna tato obvinění Asange odmítal jako vykonstruovaná s tím, že mají za cíl dosáhnout jeho vyhoštění do Spojených států, kde by mu hrozily vysoké tresty za vyzrazení státních tajemství.

Tady se opět ukazuje dvojznačnost příběhu muže, který sám sebe poněkud kýčovitě označoval za Jamese Bonda žurnalistiky.

Není totiž žádný rozumný důvod, aby kdokoli, kdo v právním státě čelí obvinění z vyhýbání se spravedlnosti, jen z vlastní vůle nemusel stanout před soudem.

To v Assangeově případě platí beze sporu o Švédsku či Británii, kde by se projednávaly čistě trestněprávní věci.

Nemusí to však platit beze zbytku o Spojených státech, které dlouhodobě usilují o to, dopadnout a potrestat toho, kdo zveřejněním důvěrných informací ohrozil jejich státní zájmy.

Tamější justice dokázala být nestranná i v případech týkajících se amerických prezidentů, ale pokud by měl být Julian Assange vydán do Spojených států, musely by tu být jasné záruky, že se dočká nestranného a spravedlivého procesu, který by tento morálně dvojznačný příběh mohl uzavřít.

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme