Kakaová diplomacie Jeana-Clauda Junckera

S kakaem se dosud v české politice pojila jen aféra sociálnědemokratického poslance Michala Krause. Po středečním projevu o stavu Evropské unie Jeana-Clauda Junckera se stalo i symbolem nabídnuté ruky Evropské komise vůči zemím jako Česká republika. Je ale hodně nejisté, zda toto gesto přispěje také k větší vstřícnosti střední Evropy vůči integračním plánům unie.

Komentář Praha / Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. | Foto: Christian Hartmann | Zdroj: Reuters

„Slováci si nezaslouží méně rybího masa v rybích prstech, Maďaři méně masa v masných výrobcích a Češi méně kakaa v čokoládě,“ prohlásil Juncker zhruba v polovině svého výročního proslovu, když rázně odmítl praxi nadnárodních výrobců dodávat na trhy v nových členských zemích identické produkty s jiným složením než do těch starých. Jeho poznámka se zakrátko stala hitem českého internetu a také jedním z nejkomentovanějších výroků v kuloárech štrasburského europarlamentu.

Olivovou ratolest v podobě zmínky o množství kakaa v čokoládě si nevybral šéf komise náhodou. Na problém rozdílné kvality produktů upozorňuje Česko a další státy regionu dlouhodobě. Stejně tak dlouho ale narážely na hluché uši unijních úředníků. Situace se změnila až v posledních týdnech. Na příští měsíc už se na Slovensku dokonce chystá speciální summit ke dvojí kvalitě potravin.

Jean-Claude Juncker moc dobře ví, jak moc toto téma leží na srdci Čechů a spol., kteří ho vnímají jako doklad přetrvávajících rozdílů mezi západem a východem unie a svého ne úplně plnoprávného postavení. Právě proto ho použil, aby na něm demonstroval svůj cíl rovnoprávné unie, kde nebudou lidé ani státy druhé kategorie. Všichni mají táhnout za jeden provaz – uvázaný ovšem na balvanu s názvem hlouběji integrovaná EU.

A v tom je ten zádrhel. Zatímco čokoládu s vyšším obsahem kakaa určitě uvítá nejeden český milovník sladkého, hlubší integrace je v tuzemsku po chuti už méně. Juncker to ale řekl jasně. Chce unii, která svou integraci zrychlí, kde všichni budou v eurozóně a v bankovní unii, a která bude mít společného ministra financí i prezidenta na místo současných předsedů Evropské komise a rady. Tedy další krok k federalizaci unie, která je v Česku od dob Václava Klause vnímána téměř jako sprosté slovo. A nejen tam.

Je ale nepochybné, že tímto směrem se bude Evropská unie ubírat. Možná ne úplně přesně podle představ lucemburského matadora. Někteří západoevropští politici by chtěli jít ještě dál, jako francouzský prezident Emmanuel Macron s vlastním parlamentem a rozpočtem pro eurozónu. To mimochodem Juncker dost razantně odmítl. Hlavní slovo ale budou mít členské státy a tzv. unijní jádro je evidentně odhodlané šlápnout na plyn.

I přes Junckerovo odmítnutí vícerychlostní Evropy šlo mezi řádky jeho projevu zřetelně číst jasné poselství: vítáni jsou všichni, ale kdo nechce, nemusí. Zbytek na ně ovšem nebude brát ohledy. Část nových členských zemí už to pochopila. Ukázkovým příkladem je Slovensko. Na opačném pólu je Maďarsko a Polsko, které přitvrzují svou nacionalistickou politiku. A někde mezi je Česko se snahou dostat se do centra dění aspoň jako pozorovatel, ale nezadat si úplně s „proklínaným Bruselem“.

Jean-Claude Juncker měl alespoň v tomto pravdu. Volba je na každém státu. Buď se přidá a bude se podílet na rozhodování o dalším směřování unie, nebo ne. Kvalitnější čokoláda ale pak může být jen slabou náhražkou za odstřižení od vlivu.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme